Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽena
02. 11. 2004
1
0
1867
Autor
Zdezzz
Snad rošťák
kouká jí z očí,
proč čímsi se zachvívá ?
Paprsky září jí z pod obočí,
je sladká, voní
a mámivá.
Zlehka hlavu skloní,
to...
hodnotí svůj sen.
Snad vykročí a svolí,
já tajím svůj sten.
Přichází chvíle,
rodí se ráj.
Je podobna víle
co kouzla svá znaj.
Proč štkaní je slyšet,
když pominul čas.
To laskavé chvíle
se vracejí . . .
zas.
... zachvívá...
... je sladká, voní a mámivá...
Člověk by řek že je to gramaticky špatně, ale v tomhle případě pryč s pravidlama..: ) Tahle část se mi moc líbí.
¨
Jo a pak se mi ještě líbí poslední věta, takový napětí před koncem...
Jinak bych v tý druhý strofě vynechala . . . nějak to tam ruší...
A každopádně citu se nevzdávej: ) člověk musí milovat..
Hmmmm....stará dobrá klasika....začátek zní docela dobře...v první sloce ručí hláska ,,a,, daná 2x za sebou...je podobná víle,co kouzla svá znaj...-víla-jednotné číslo...znaj-nespisovné,množné číslo...Atd.
swadrow díky, :-)
poddat se melodii citu, jde, když jdeš svou v duši cestou, za láskou, šeptající hudbou něhy, pro realitu neskutečnou, jako sen, snít se smí.
To ten, kdo miloval, už ví... a já si rád vzpomenu, proto jsem to napsal...
Vaneti dík, sem to "a" v první sloce ubral a to nespisovné znaj, by mi zase neladilo do rýmu :-) a dělá mi to tam takové tvrdší melodické zhoupnutí...zzzz, hi, se toho nevzdám, ani citu..