Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsi
17. 10. 2004
8
14
5978
Autor
Augustus
Jsi panoptikum světla,
co stíny halí.
Jsi hvězda, která slétla,
Tvá blízkost pálí.
Jsi světlo v šedém čase,
lesk na monstranci.
Až uvidím Tě zase,
vyzvu Tě k tanci.
Jsi záře nad obzorem,
oči mé sytíš.
Když točíme se kolem,
kroků sled cítíš.
Jsi melodie v tichu,
když struny chladnou.
Ty podobna jsi mýtu,
máš chůzi ladnou.
Jsi jako rybka v hejnu,
vypluj k mým sítím.
Jsi jedna z milionu,
doufám, Tě chytím.
14 názorů
Ten ale odpovídá druhému verši každé strofy. pokud si dobře pamatuji, tak by se v něm měly shodovat.
jo, tři řádky se mi líbí, ta poslední mi tam nějak nesedí. Ale nejsem kritik ani znalec... :)
Mně se to líbí, až na poslední verše v každé sloce... ty mi tam přijdou trochu navíc...
Johann Wolfgang Mária Amadovič
31. 12. 2008Miroslawek
08. 11. 2004
Jak jsi to uhodl Deadmane? Skutečně to původně byl písňový text, avšak zrachoval na tom, že nejsem žádný virtuoz. Zpěvák snad, ale když jde o to na něco hrát...krom nervů...možná.
Mirosláwku, představ si to jako obsah hrnku čaje. Ten má též dvě zcela přirozené a jasně definované, pojmově odlučitelné složky a to horkou vodu a bylinky(popřípadě pytlík). Které však ve výsledku od sebe nejdou odloučit, jelikož splývají v harmonický celek. Žádná nezačíná tam, kde by druhá končila. Když tomu tak není, nedá se výsledek konzumovat buď vůbec nebo jen velmi obtížně. No a stejné je to i s formou a obsahem. Doufám, že jsem svou myšlenku touto malou metaforou vyjádřil dosti jasně a hlavně správně. Docela dnes totiž spěchám.
Miroslawek
31. 10. 2004
To ano. Tyto dvě složky bývají v rozporu či nepoměru jen špatných děl.
Miroslawek
28. 10. 2004
Miwo: Čím? Prohozením přízvučných a nepřízvučných slabik? Monstrancemi? :o)
Miroslawek
28. 10. 2004
Miwo ... to mě taky pobavilo, ale - za to už přece já nemůžu. :o))
Ale na zdejší poměry je to, řekněme, neobvyklé ... na to ti lidé asi reagují.
Miroslawek
28. 10. 2004
Ehm...mohu se přidat k diskuzi? Já jsem ten chudák, co to napsal (báseň i slova "detailní rozbor"). Víte, příměry bychom měli posuzovat vždy podle toho k čemu přirovnáváme. Vzhledem k drtivé většině všech kritik, na něž jsem zde zatím narazil, mi ta Derova připadá jako detailní rozbor formy, a to z toho důvodu, že jsou tam jisté detaily. Např. supizmova kritika "pěkné" - nula detailů. Ve srovnání s touto a mnoha jinými je prostě Derův příspěvek detailní a je to též rozbor. Slova jako dobrý či nejlepší také odvozují svůj význam od skupiny, v níž se daný jedinec nachází, i když dle zákona schválnosti víme, že je tu vždy ještě někdo/mnoho lepší(ch).
Jinak Derovy rozborové choutky v tomto ohledu plně podporuji a z mé strany se nemusí bát, že by byl označen za pouhého měřiče veršů, jelikož formu považuji za velice důležitou část básně. Ne sice tak důležitou jako obsah, ale přesto velmi.
Mimochodem oba dva jste mě také nemálo pobavili.
Miroslawek
28. 10. 2004
Děkuji všem za vyjádřené názory i za případnou chválu. Omlouvám se, že jsem nemohl být dříve k dispozici a horlivě odpovídat na dotazy, ale byl jsem tak trochu mimo dosah.
Když se pročítám reakcemi, musím s valnou většinou ohlasů souhlasit. Je to jedna z mých prvních básní a nedělám si žádné iluze o její kvalitě (nijak jsem ji nedoporučoval narozdíl od některých jiných mých věcí), uveřejnil jsem ji však zde z několika důvodů. Zaprvé ji mám asi nejraději. Za druhé se jistým způsobem tématicky váže k Plášti a Chrámu, jelikož tyto tři básně v podstatě popisují vývoj jednoho jevu v mém životě v jeho vývoji.
Monstrance si představujte dle vlastní libosti, druh drahého kovu nehraje v tomto případě žádnou roli, i když já osobně preferuji spíše stříbro.
Obzvláště děkuji Derovi za opravdu detailní rozbor formy. Považoval bych za čest být i v dalších svých básních takto rozebírán.
Máš samozřejmě pravdu, milostná a vůbec poezie je kumšt a veliký. Avšak se obávám, že v době, kdy jsem tuto báseň psal jsem měl o něčem jako je trochej jen velice mlhavé představy.
Trocha dobré milostné poezie opravdu neuškodí. Akorát ta poslední sloka mi lehce nesedla. Ale tip.
Neni to nic závratnýho, ale je to napsaný vcelku pěkně, taková zamilovaná stará dobrá klasika:)***
Jsi panoptikum světla,
dobře si začal, nápad má i melodie v tichu, ale jinak to sklouzává do takového studentského veršování. Míň by bylo v daném případě rozhodně víc, ale to vůbec neznamená, že by jsi neměl pokračovat. Kdysi jsem psával ještě studentkovatější věci.
Ach, ty rýmy.
halí / pálí (gramatický rým)
sytíš / cítíš (gramatický rým)
Dobrá, budiž, tomu se občas nejde vyhnout, ale ...
hejnu / milionu ?
Jsi jako rybka v hejnu,
- / u - / u - / u - (trochejský verš s předrážkou)
Jsi jedna z milionu,
- / u - / u - -(/u) - (závěr silně inklinuje k ditrocheji, proto to nezní, v případě důrazného zachování trochejské stopy by to v přednesu vyznělo komicky, což je špatně)
To já jen tak, že stojíš o hlubší kritiku a že milostná poezie by měla být uhlazená ... je to kumšt.
Dero, to je fakt perfektrní rozbor. Hned bych taky nechala od tebe roznést na kopytech.
Auguste, ta báseň mi nesedí, ale já nejsem žádný znalec, hlavně ten lesk na monstranci.
Mar ... to já jen tak machruju. ;o)
Rozbory většinou nedělám -> není čas a lidi mi pak nadávají, že používám cizí termíny a vůbec ... ;o)
Hmmm...přiklonila bych se k hodnocení stará dobrá klasika...poslední sloka skřípe o 107...škoda jí...některé obraty jsou zajímavé...zní to docela fajně...
Deadman, čekala jsem, že odpoví Augustus.Monstrance je zlatá prosklená schránka na Eucharistii - což je proměněná hostie. Slouží to k bohoslužebným úkolnům.
Dero, to je pravda, a jsou dodnes. Ale k té básní - lesk na monstranci - mi to zlato sedlo nějak líp, na stříbro jsem vůbec nevzpomněla.
No jo, já bych rád ... dyž já povídky hlouběji netoto (zabere mi to hrozně moc času, bo jsem hlava děravá a po dočtení si už nepamatuju začátek) ... a tak si takhle vyskakuji jen při poezii a to ještě rýmované. :o/