Proč?

           Pokud tento svět skutečně není reálný, proč tomu tak je? Odpověď není snadná a je mnohem těžší než si přiznat, že jste mizerný spisovatel nebo přestat kouřit. Možností je mnoho a některé jsou uvedeny již v minulém díle. Vyhněme se, prosím, teorii ála Matrix. Ta se sice nedá zcela vyloučit, ale film samotný ji rozebírá dostatečně.

Pokud by byla správná teorie, že žijeme v daleké budoucnosti a náš skutečný svět je tak strašlivý... V tom případě je tady nové proč. Proč by mě to napadlo? Pokud bychom zablokovali veškeré vzpomínky, nezablokovali bychom i myšlenky na tuto záležitost? Nemuseli bychom. Proč? Můžeme například v tomto světě žít tak dlouho, že naše reálná mysl „zapomněla“ na vnější svět a díky tomu se přestala bránit „nechtěným myšlenkám“. Nebo mohl být tento svět stvořen, vzpomínky vymazány a konec, žádná „ochrana“.

Další možností, tentokrát novou je kóma. Já, jakožto ten, kdo tento článek píšu si sám sebe uvědomuji, tudíž ten v kómatu bych musel být já. Vy můžete namítat, že si sami sebe taky uvědomujete, ale já nemůžu vědět, že mi to neříká má mysl.

Také jsou tady sny. Víte jak se občas vzbudíte a nemůžete najít ten nový mobil, který jste včera dostali na Vánoce a až po nějaké době si uvědomíte že je září? Tak o tomhle mluvím. Naše sny jsou občas tak reálné, že je nedokážeme odlišit od reality. Nemůžu nedoporučit snímek Mulholland Drive. V něm se prolíná skutečnost se snovým stavem. Člověk je za chvíli z celé „věci“ tak mimo, že ani neví co je skutečné. Pokud budete bloudit po internetu, určitě narazíte na pojem „Vědomé snění.“ Vědomé snění je stav, kdy člověk sice sní, ale je schopen si to uvědomit díky určité stále opakované situaci. Například.: Pokaždé, když se podíváte na své ruce, řeknete si „vím, že sním“. Když potom usnete a podíváte se na své ruce, procitnete, ale stále budete ve snu. Tím pádem můžete svůj sen ovládnout a třeba se z něj i probudit. Potom sen funguje svým způsobem podobně jako Matrix. Ovládáte sama sebe a existují i fyzikální zákony, které však můžete porušit či změnit.

Proč musí být lidé ti nejlepší? Zkuste někdy vyjít na ulici a ptát se lidí, jestli si myslí, že ve vesmíru je vyspělejší rasa než ta naše. Uvidíte, že většina odpoví záporně. Proč? Protože lidé jsou rádi, že si drží svůj vývojový prim. Ale není to jen zdánlivé? Vždyť i na naší planetě jsou místa, kam se dosud člověk nedostal. A kdo ví, co tam žije? A pokud chceme doufat v mimozemský život, nemusíme až tak daleko. Stačí na Mars. Mars je totiž na povrchu tvořen z velké části zmrzlou vodou. Ta však není zmrzlá celá, ale jen horní vrstva. Již nyní se připravuje program na proniknutí touto vrstvou ledu a prozkoumání toho, co se nalézá pod hladinou. A v těchto podmínkách je dost pravděpodobné, že bude život nalezen. Voda je jak známo tvořena i kyslíkem a ten potřebují údajně všechny životní formy k přežití a zima nebo tma? Proč by to měl být problém? Evoluce je neuvěřitelná věc, která dokáže tvory přizpůsobit různým životním podmínkám. Lidé si však mimozemský život nedokáží představit, protože by existovalo něco, co nedokáží ovládat. Ne všichni mimozemšťané totiž budou mluvit pozemským jazykem.

Slyšeli jste už, že není až tak jisté, že nejsme až tak úplně pozemšťané? Objevila se věrohodná teorie a tom, že lidé se ve skutečnosti nezačali vyvíjet na zemi, ale někde zcela jinde. Životní formy ve formě bakterií se mohly kosmem přemístit na úlomku planety nebo podobném předmětu. Díky mrazu ve vesmíru by se udržely na živu, aby ožily na planetě Zemi.

Co je vlastně to, co vnímáme jako vesmír? Složitá otázka. Jak již bylo napsáno v minulém článku, co když jsme jen součástí jiného, mnohem většího organismu? Otázka je to složitá a nejde prakticky ani vyvrátit. Když se nad tímto zamyslíte, můžeme být cokoliv. A taky odkudkoliv. Podívejte se na naši historii. Kdybychom neměli žádné vykopávky a podobné věci, jak bychom věděli co bylo? Jednoduše, nevěděli. A tak nemůžeme ani s určitostí říct, že jsme nevylezli z podzemí, nebo jsme mohli být na této planetě vysazeni jako odstranění otroci. Ano, zní to bizarně, ale řekněte s jistotou, že to tak není. Nemůžete. Můžete? Že jsme se přeci vyvíjeli? A proč by otroci nebo tupí bojovníci nemohli být primitivní.

Mohli bychom být taky paraziti. Přiletěli jsme na tuto planetu na meteoritu, rozvinuli se, sajeme z ní, co se dá a už se začíná uvažovat o další planetě. A až budeme tam, zase budeme čerpat, dokud bude co a tak až do nekonečna. On ten agent Smith z Matrixu taky měl tak trochu pravdu, když říkal: „Jste jako bakterie, někam přijdete a těžíte a těžíte, a když už není co těžit, přesunete se jinam.“ Zamysleme se.

Pokud se zvednete a budete si všechny nejistě prohlížet, pak tento článek splnil svůj účel.

Děkuji za Váš čas drazí přátelé, ať už jsme odkudkoliv.