Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStarý přítel
20. 10. 2004
0
0
1204
Autor
Srdce
Pamatuješ lásko?
To bylo tenkrát.
Stáli jsme spolu pod kvetoucím stromkem,
bylo jaro
a nám bylo krásně
¨¨¨¨
Tak jak čas šel
zůstal tu stát
ten starý strom sám a sám.
Tvá koruna je chrám,
tvůj kmen starý sloup,
teď stojíš tady sám,
čas už mládí ti sloup.
Kůra tvá byla jak dětská tvář,
byl jsi mladý jako já,
teď vrásky starce počítáš,
byl jsi mladý jedenkrát.
Ve větvích tvých už ptáci nebydlí,
dávno pryč je odnesl čas,
byl bys rád kdyby ti malí pod křídli,
vyzpívali znovu tvůj jas.
Jeheheman: Víš většina z těch básniček je z doby kdy jsem hodně trpěla a prožívala si svoje ty básničky jsou jediná věc která nějak souvisí se mnou a je v ní cit. je to jediná vzpomínka která mi dost pomáhá. Možná bych se mohla měnit jenže já ty básničky mám ráda mám k nim citový vztah.
Já tě chápu, jenže mně teď nejde o to co obsahují a jaké v nich máš vzpomínky, ale čistě o jejich literární úroveň a jestli na ní chceš anebo necheš trošku máknout;o)
Třeba chci aji nechci. Já sma pořádně nevím, ale rozhodně asi budu něco vylepšovat.
tohle, je z tvých dílek ještě tak nejlepší.., atmosférou
mno ale stejně, ty úplně kašleš na to, když ti někdo vyčte lacinnost rýmů sebe/tebe/nebe láska/sázka a podobně..
nezkusíš napsat nějakou třeba nerýmovanou věc, nebo nepoužívat gramatický rým.. proč se nesnažíš sama trochu hnout z místa.. nestojíš snad o to?..
TirmanoWolf
22. 10. 2004Sainte_Berenique
20. 10. 2004
No to mám má tam být teď. Možná zvláštní přirovnání, ale já to tak prostě cítím.