CLIFFHANGER

Tudle jsme se strejcem chlastali zase jak hovada. Zavolal mi ať za nim přijedu, že už to tahne tejden docházejí kamárádi i peníze...

Nad ránem když zavírají nonstopy se člověk vždycky dostane do takovýho zvláštního rozpoložení. Mluvit nemůže, ale na mysli má hrozně filosofický věci.

Tak já mu řikám: " Hale vole víš, že já vůbec neznal ani

                                   vole tvýho otce?"

Strejc: "No jasně vole vole jagbys ho moch znát,

              zemřel  nešťastně hrozně mladej."

"A co se mu stalo?"

"Ále vzal mě jednou lést na Prachovský skály. Nooo byli jsme skoro nahoře, když se mu ňák uvolnila noha, a spadnul. Samosebou byli jsme jištěný ne jednom laně takže visel pode mnou."

"No a co vole tag to vole dobře dopadlo ne?"

"Kurva drž hubu a nepřerušuj...

Taxe ke mně vobrátil a řiká jestli mu pomůžu. 

No a já řikám: Gdyž můžu pomůžu, já často nemůžu!!! 

No a tak jsem ho vodříz´!"