Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSpěch
28. 10. 2004
0
0
802
Autor
Conti
Stále někam pospícháme.
Proč? A kam?
Někam, tam.
Co však z toho spěchu máme?
No tak přece mluvte, ptám se!
Stojí nám to vskutku za to?
Kudy chodím, ptám se na to.
Odpovědi nedočkám se…
Někdy možná není zbytí.
Jenže kdy?
Málokdy.
Čas stejně nikdo nechytí.
Tak proč pořád pospícháme?
Znovu se ptám, kam?
Sem? Nebo snad tam?
Vždyť ani sami nevíme…
Zastavit, stát!
Díky za kritiky, měl jsem obavy, že by to mohlo být přijato hůře :-) Příště mě třeba napadne něco na méně "opotřebované" téma.
Téma v pořádku... Nikdy se totiž asi nestane, že se na stejné téma nedají psát různé básně. Ale občas utíká ritmus a sem tam slýchám hluchá místa.. Jinak se mi to celkem líbí, připomíná mi to moje začátky...