Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDedicated to
Autor
Hagen
Uprostřed noci vždy proklínám vzpomínky,
bodají do snění jak v botách kamínky.
Bojím se svítání, ráno už nespatřím
v Tvých očích zářivé sluneční plamínky.
Strachy se probouzím, tma lepí jak med,
proklínám Osud a zkurvenej svět,
myšlenky v plameni a na zdi v hodinách
krvavým písmem už bliká odpočet.
Půlnoc se přelila do kalného rána
nezbývá času pro smutek a pláč,
vposled se otočím, pošlu Ti polibek,
diváci tleskají, skončilo drama.
Až někdy pod dveřmi najdeš květ růže,
vzpomeň si na toho, kdo dál musel jít,
spálil svou minulost, prach větru věnoval,
vyryl Tvé jméno do cárů své kůže...