17. listopad

Zazářil Bulat Okudžava

do podvečera sedmnáctého listopadu

hrál celým srdcem, vyrovnaně

a svou hrdostí svou skromností

rozdával ruské bonboniéry

obyčejné stesky

 

V jednu chvíli mrknul

na mě

určitě na mě i na vás

hřál mě a vzkázal co nemohl jsem najít

ve tmě včerejší noci

Prosím, ochraňujte lidské hodnoty

Zamával jsem mu sbohem

- vím co bylo včera

 

Jak noční cirkus v potemnělém šapitó

rozehrávala se do mdlob zraněná Erika

Krásná účinkující Erika

odvážná provazochodkyně očních linek

bez lana se spouští s tolika muži

Tolika otázkami

svět se asi točil kolem mých přání

ale chtěla jsi abych se styděl

a já se opravdu styděl, má lásko

 

A Bulat Okudžava

jak slyší jak dýchá tak píše

A jestli teď žiješ jen třetinu sebe

a večer za barem jinou

radši si nech

své privilegium pravdy,

sugestivní pózu - nevšedně moderní

a přestaň házet kameny

schován za vlasy zrzky

 

Mávejte, lidé,

mávejte a slavte

jsme příběhy Zeleného města

a sedmnáctý listopad

---