Déšť, déšť stále jen déšť.

Déšť.  Prší.  Noc, jen světlo pouliční lampy. Zvuk kapek na plechové střeše. Noc. Déšť, déšť, stále jen déšť.

Spánek ?  Bdění ?  Noc !  A déšť.

Představy.  Obrazy a vize.

Voda spousta valící se vody. Je kalná a studená jako sama smrt. Skřípání domu. Voda, spousta vody.  Zatopené přízemí. Nářek a křik. Někomu voda odnesla veškeré oblečení. Vstupní dveře se prolomily. Právě dnes to začalo. Tisíciletá voda. Povodeň. Každá kapka zvětšuje sílu živlu. Déšť, déšť, stále jen déšť. Noc, která nemá konce. Velká voda. Zima chlad a mokro. Dostat se z domu. Než spadne ! Voda stoupá. Stále jen déšť. Zachránit se  !

Přežít.

Vlna, náraz a pád. Objetí studeného živlu. I pod hladinou je stále slyšet hukot deště a zvuk kapek padajících na vodní hladinu.

Nejde dýchat. Vzduch ? Ne. Jen déšť.

Déšť, déšť, stále jen déšť.

Topím se.

Ne !

Déšť ? Ne ! Jen noc. Bdění ?

Ne ! Spánek.

Žádná velká voda. Žádná povodeň. Žádné záplavy.

Déšť. Zvuk kapek na plechové střeše. Déšť, déšť, stále jen déšť.

A spánek.

Žádné představy, žádné noční můry.

Spát. Beze snů. Zapomenout.

Spát ...

Je noc a v azylovém domě se pod dekou choulí malý chlapec. Záchranáři ho před pár dny vytáhly z rozvodněné řeky, když stoletá voda prošla přes jeho dům. Asi to jako jediný z domu přežil. Záplavová vlna dům smetla a jeho díky bohu vzala sebou. Jinak by ho padající trosky jistě pohřbili. Ale i tak přežil jen zázrakem.

Stále hledá rodiče, pláče a když usne křičí ze spaní. Velká voda mu vše vzala.