Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJen sladce dřímat...
24. 11. 2004
2
0
1233
Autor
Danilka
Jen sladce dřímat v lístcích růže, vnímat její, krásu, žár...
Snad tohle fantasie zmůže.
Pak nevnímat už hlasy zlé a necítit svůj smutek
a zaklít vše co ublíží, snad byl by dobrý skutek.
Pohladit lásku po tváři a říct jí: "Dnes pojď se mnou.",
a nechat slova poskakovat, ať stvoří větu černou.
...
Hodiny už odbíjejí, však čas moc rychle neběží...
Prosím ji...snad pospíší, snad už stojí u dveří...
Ptáš se kdo?...No smrtka přeci...
Pohlédnu ji do očí, svět se se mnou zatočí...
...tentokrát už naposledy...
Zavřu oči, nadechnu se, v plenér smrti rozprostřu se.
Líbí...je to zajímavé...
Ty první řádky mě krásně naladily, ale pak se to zvrtlo a způsobilo to rozpor v citech, které se rozlévaly po mo hlavě...je to fakt zvláštní...
Nedokážu ten pocit popsat úplně přesně, ale celkově se mi líbí.
Zvláštní, pěkně napsané. Mám z básně podobné pocity jako Lancelott - napřed krásně pohodová jako pohlazení.... a pak zvrat se smrtkou u dveří.... TIP
no nevím...moc neoslovilo...
spíše nezaujaly ty nucené rýmy...mnou/černou apod...
měj se fajn
m.