Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAndílku máš smutnou tvář
Autor
TomPerys
V závěji vloček pomalu mizí
ten další prožitý rok
a starý pán sníh z cesty sklízí
abys mohl udělat další krok
A ve sněhu pomalu mizí i hvězda
Tvá snová s nadějí na lásku
co zas nikdo Ti nedá
Rozplývají se pohádky, kterým věříš
kdo jsi? už skoro ani nevíš...
Ztrácí se anděl, ztrácí se rytíř
ztrácí se i víla, co kdysi Tě políbila
Už nepatříš pohádkám, spadl jsi z nebe
malý andílku, je zima, přec není Ta, co zebe
Až půjde kolem živáček, třeba ji zachrání
vytáhne ze sněhu, tu hvězdu snovou na lásku
a s úsměvem na tváři, dá Ti zase naději
V závěji vloček však teď mizí
slábne její modrá zář
jen Tvé ledové slzy na ní tají
andílku, máš smutnou tvář