Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Na výsluní noci

22. 10. 2000

2518

Autor

Špuntík

Suším svou hvězdu, Co vrhá stín Na snubní prsten Co dusí mou aortu. Čechrám svědomí noci Na měsíčních drátech Co škrtí mne Na pranýři blouznění. Natírám svou auru Dechem nikotinových stromů, Co prorůstají mými plícemi Jak ostnatý drát do kůže. Válím se na loukách bláznovství S postřelenou moudrostí, A přitom krvácím její slova Jak smáčené rty vínem. Sbírám rosu odvážnosti Co třpytí se jak ostří nože, A bodá do mého sebevědomí, Co taje jak led ve skleničce. Na výsluní noci jsem tak opuštěný!