Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAle nebyl si to Ty.
Autor
Samota
Právě jsem skončila. Uchopila jsem se a poblouzněná jsem hledala,jaké by to bylo.
nechci ztvárňovat slovy svůj pocit při tom. Nechci odhalit,co jsem zažila. jen mi tu někdo chyběl. Měla jsem v hlavě představu němého,usměvavého..Ale nebyl jsi to Ty. Čekala jsem ,že dorazíš,ale nikdo takový se neobjevil. a tak jsem pomalými pohyby svlékla šaty. Tys měl jen ponožky. Asi jsi netrpělivostí zapomněl. Ale nebyl jsi to Ty.
Snažil ses poukázat na mé nedostatky,zkoumal jsi mě v detailech,ve kterých jsem se nepoznala sama,vlastní rukou.
Padla jsem před Tebou na kolena a začla jsem olizovat. Ale nebyl jsi to Ty.
Snad mi odpustíš,zhřešila jsem,strčila jsem si kvůli Tobě malorážku do pusy. Odpověděla jsem Ti tím,nebo spíš chtěla jsem Ti tím odpovědět,abys v uhlazeném saku mohl přijít k mému hrobu a smutně se zatvářit. Ale nebyl jsi to Ty.
nikdo se neponoří do vášně a rozpaků najednou jako Ty. znám Tě možná líp než se znáš sám. ale to je vlastně hloupost. Tedy spíš,znám Tě líp,než sebe,možná. Jelikož Tobě řeknu pravdu a to,co bys měl. Ale u sebe to nedokážu. Urvat svůj rozum a poručit srdci?!nejde! Ale neboj,nebyl jsi to Ty.
Nedávno jsem četla knihu,byla plná citoslovcí. Ach,SSS,BRR,haf,cscs..,ponk..ooo.. a mě se vybavilo jak jsme si hráli na kočku a na myš a já jsem tajuplně hltala nahotu. Odkryli jsme své animalní smysly. Ale nebyl jsi to Ty.
Opanoval mě strach ,skočila jsem dolů,ztrhla jsem ceduli visící na klice-Nerušit,prosím! a sjela jsem zády po dveřích s pláčem za krkem. Ale nebyl jsi to Ty.
Uvěřila jsem všemu,co jsi říkal,poslouchala jsem každé Tvé slovo a počítala Tvé nádechy a pauzy.Bavíš mě a nechce se mi spát. Ležím, ironicky pohlížím na obraz na protější straně, Anděl..Prosím,..?!...Radší už ne! Ale nebyl jsi to Ty.
Všemu čemu chceš věřit si věř,ale bude Tě to bolet víc,než násilný vtržení do pochvy panny. Jsem vulgární?,občas jsi mě za to napomínal a stejně jsem žadonila,že chci víc. Předčítals mi. Milovala jsem Tvůj hlas. Šimral mě po celém těle a byla jsem,.. bez sebemenších pohnutků mysli.Nebo stačilo,když jsi tajně zavíral dveře hotelového pokoje a sledoval jestli Tě nevidí. Smála jsem se a Tys mě znovu,opět napomínal. Ale nebyl jsi to Ty.
Vůbec nevím jestli jsi mě miloval a jestli já cítila něco k Tobě. Možná ani ne,jen jsme oba hledali úkryt před potopou a našli jsme ho v sobě /navzájem/. Je to zakázané ,měls výčitky. Nadávals mi,že..že jsem kurva,že za to můžu a přitom jsi se plazil na zemi po břiše a prosil mě jak malé děcko,že mě chceš.Ale nebyl jsi to Ty.
Když jsi mě prvně udeřil a já těsně před Tebou Tebe,myslela jsem,že vydechnu naposledy a že už nedokážu chtít. Ale touha po Tobě,je zvětšování si laťky,kterou oba chceme překročit. Ale nebyl jsi to Ty.
čekala jsem na Tebe ve vaně a začla jsem se hruzou třást,neznal jsi to,nevěděls. Bála jsem se,že o Tebe přijdu a že ztratím kontakt s realitou. Ale nebyl jsi to Ty.Když jsem Tě přivazovala k židli křičel jsi na mě,abych to nedělala,to bylo poprvé,vzpomínáš?..Bylo mi čtrnáct. chtěla jsem něhu a Tys mi ji dal. Ale nebyl jsi to TY.
TO JÁ!