Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez názvu
14. 12. 2004
2
0
1203
Autor
Keira
Tvůj smích byl
jak když perly padají
do tůně ze slz motýlích
Tvůj pláč byl
jako cinkot xylofónu
v orchestru na chrámové věži
Tvé vlasy byly
jako tenké zlaté nitě
na bílé podušce z brokátu
Tvé oči byly
jak dvě sklíčka z mozaiky
poskládané sluncem na korunách stromů
Chtěla jsem být
tvým orchestrem v motýlí tůni
tvým sluncem na podušce brokátové
Ale nebudu
A štěstí nám odlétá
nadzvukovým concordem
Moooc pěkný nápady - zejména závěr, to je paráda. Fajn metafory, ani ne klišoidní...ale viděl bych je tak na rozhraní - jako ještě kousek a už by to bylo špatný. Ale takhle je to fajn. Tip.