Štedrý den

V ušních boltcích plných mazu, koledy se rozprostřely,

hlásky mrtvých dětských sborů s bubínkem cínovým,

duše sirotků po osamění zas více osaměly,

tvářičky jsou zmrzlé smutné s nádechem punčovým.

Prázdná sklenice od vína a kůstky z bradavičnatého kapra,

pod stolem noha umrlce, Ježíška zkroucena dohnívá,

ve zvycích ničeho a babičku zas postihla lepra,

zvukot koled z přehrávače již pod sněhem doznívá.

Štědrý den už není štědrý a pod stromem pusto,

už jen márniční kosti ohořelé jsou k dostání na hraní,

a okoralé ze zbytků uvařených poslední sousto,

zase přijde v tento den pláč a srdce bolení.