Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se1
25. 10. 2000
1
0
2482
Autor
Puťka
Za svitu upadajících sluncí
A rukou, které nepouští
Se něco zablýsklo
A tak
Tak to bylo, no
Když otevřeš okno, tak je zima!
Ale dřív bylo horko, ne?
Totéž a totéž a totéž
A tamto tolikrát
"Dostatečně dobrá výchova vyrovnává diference."
A to povídal jeden moudrý pán, ano ano
Moc ho pozdravuju a mávám (taky mu mávejte)
Děti se musí naučit to a ono
Když on nechce dělat nic
Ale já myslím, že něco bysme dělat měli, no určitě
Svět se furt motá a ještě ke všemu letí, v takové té elipse
Pokud vím
"Všechny konstelace jsou obsazeny subjektivně historickým smyslem."
Pá pá pá
(Medvídku nespinkej chobotnice tě omotává loví chce tě sežrat uteč no moment počkej
na mě zamkni už neodejdu leda až se mi bude chtít aha ty chceš mít klid tak já si jdu
zapálit a pak můžem fuck tak nebuď povadlej ale jestli o mě nestojíš taky dobře)
mě se líbí poslední tři řádky.......možná je to tou chobotnicí... :-)
ne, opravdu mi přijdou zajímavé
Já to vidím na listování knihou a výpis 5ho řádku z každé padesáté stránky
mě to na opak přijde dost zajímavý... a to podobně chaotický "bláboly" nemusím. nevím, něco v tom cítím... je to takový zvláštní
Něco tomu chybí a něco přebývá. Působí to jako popis halucinací po požití omamných prostředků, netuším jakých. Než napíšeš "2", tak chvilku uspořádávej myšlenky.
Zmateny tok myslenek, kdybych mela takhle zaznamenat moje myslenky tak by to bylo taky neco silenyho a hlavne nesouvislyho :-))) a to ani nepouzivam omamnych prostredku!!!