Písmák SeXtina
Jak vzruší chřípí závan tvojí vůně, jak krutě pálí touha po tvém těle, to srdce prostě nedá chvíli klidu. Tvé vnady poduškou jsou pod mou ruku a lůno hostí moji šťastnou hlavu. Spi, lásko, ráno najdou tě má ústa. Tak sladká slova říkají tvá ústa, že line se z nich jasmínová vůně.
Jasnější než tisíc sluncí
Jsi pěna, jež zrodila Afroditu,v očích jas tisíce sluncí máš,(přečti si se mnou Bhagavadgítu)dopřej mi v srdci svém dlouhou stáž. Erb tvůj kéž nosit smím na svém štítu,meč můj s tvou obranou pevně svaž. Budit se u tebe za úsvitu,byť mám už na srdci krakeláž.
Bez(?)nadějná
Co mohu říci krásné ženě. Jen hledět na ni okouzleněa touhu mlčky polykat. Když se snad zraky kradmo střetnou,nepískne melodie flétnou –Jen oči tiše solí kat.
Don Juan Tenorio III
Míval jsem pověst Don Juana,přiznávám, že snad právem. Přesto jsem neměl harém -v srdci vždy jedna byla dáma –jen byla záhy vystřídána,o jinou měl jsem zájem. (Vábila novým tajema nezůstala pouze známá. )Mně byl však bližší Casanova,též střídal ženy zas a znova:polibek, náruč, jdeme dál…Don Juan byl jen sběratelem,pro něho ženy byly tělem;Casanova je miloval.
Don Juan Tenorio II
Kde hříšnost zhubila mou vratkou duši. Byla to náhoda. Byl to snad osud. Takovou chvíli jsem nepoznal dosud.
Don Juan Tenorio
Ve víru tance melodievšechny rty musím zlíbat rudé,carpe diem. Srdce mé lány země širé,úzko však duši - zítra budedies irae. Slzy teď roním tisíceré,"odpusťte" nelze prosit všude,miserere. Kosti mé hodí pekelným psům,nadarmo propadám se studem.
Cecília Meireles - Portrét
Tuto dnešní tvář jsem nemívala. tak klidnou, tak smutnou, tak vyzáblou,ani tyto tak prázdné oči, ani ty hořké rty. Neměla jsem tyto ruce, jimž chybí síla,tak nehybné a chladné a mrtvé,neměla jsem toto srdce, které není ani vidět,nepovšimla jsem si té změny,tak prosté, tak jisté, tak snadné. Ve kterém zrcadle se ztratila moje tvář.
Po vzoru vína
Jsem daně z citu plátcea špatný básník jsem,tak řeknu v prosté zkratce:jste žena s přívlastkem.
Alternativní
Léčitelská
Něco se mi v těle mele,navštívil jsem léčitele. Ukážu mu, kde mě píchá,virgulí mi kolem břichamává: "Už vím, co vám chátrá -haprují tu obě játra. "Doktoři jsou zkrátka nanic,nenašli to druhé navíc.
Grafologická
Pochybnost mi v duši hlodá,chci znát její charakter.
Žebrák
Jsi něha pavučinky v záříhvězda jež do soumraku záříjsi krása rozkvetlého tělalásko jsi moje touha smělájsi přelud žhavíš písek v pouštipolibek který vášeň spouštímelodie již pějí kosia já jsem žebrák který prosí.