Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZ puště rovnou k vám
Autor
lost_eyesight
touha se s větrem pohybuje nad pouští
je předobrazem návratu do míst,kde jsme žili
cesta je u konce,zbývá už akorát smích a slzy,
které naplnily nádobu na city
vrátí se domů a nebudou usínat
v náručí tolik barev
po poušti pochoduje mladík s cigaretou v puse
pročítá si bibli pod vlivem LSD
jeho hadí oči pečlivě hltají každé další slovo
po chvíli se zastavuje a mrtvý padá na zem
následek nevědomosti
příliš mnoho otázek bez odpovědí
ve stejnou chvíli někde v L.A.
neznámá černoška dosahuje orgasmu
drážděna mexickým dealerem kokainu
o devět domů dál se nevinná matka modlí
za svého syna uneseného partou zfetovaných puberťáků
zavřu oči a nechám si o tobě zdát
geometricky neidentifikovatelný tvar mi kmitá před očima
jako had v mé mysli
jako mrtvý mládenec s velkým množstvím LSD
v jeho vystydlé krvi
vyhořelá svíce ve chrámu uvadlých orchideí
neexistující milenka bohatého podnikatele
množství vypitých prázdných lahví bez obsahu
Jurgenova zlomená paže
achilleův stopořený penis
letí zpět
nevidomá dívka za zdí spící zahrady
hraje si se svým nezvěstným bratrem
zatímco on leží v dešti uprostřed silnice
sražen zánovním Mustangem bohatého podnikatele
orel jako symbol síly a hrdosti
zabit pouštním hadem
otráven LSD
zaschlá krev na podrážce mé boty
zvuky ticha
ve zvoncích odrážejících ozvěnu ňežných doteků
uštědřující bolestivě příjemné pocity
opustili svou víru
aby se mohli nadechnout
stará žena předvídajíc budoucnost si mne oči
nevěří
velká láska velký strach
touha vracející se z pouště
do postele k mexičanovi a černošce
sem na toto místo dojdou nakonec všichni
místo bez otázek
hledáme otázky na naše odpovědi
ztraceno v nenávratnu
zapomenutý spis týkající se soudního řízení
ve věci zneužívání halucinogenních látek
místnost osvětlená vodní lampou
ležíš na pohovce potažené hadí kůží
stahuji ruku se svým přídělem rozkoše
nezapomenu na tebe
nepřestanu se bát hadích očí
hluboko v těch tvých
je náznakem něhy
ztracené
sem tam vyčnívající z průměrných myšlenek
jména mozkových buněk
která si nikdo nepamatuje
dobrou noc