Amur

   Ráno mě maminka probudila s jekotem:

   ,,Vstávej Lenko, dělej! Ztratil se nám Amur! Musíme ho jít hledat! "

   ,,Cože? " otevřela jsem jedno oko,  ,,Jaký Amur?"

Maminka se na mě podívala pohledem, který jasně říkal: ,,Takhle se může ptát jenom..." a řekla: ,,Přece Amur. Ta řeka!"

Teď jsem tomu rozuměla ještě míň: ,,Řeka?"

   ,,Jdi se podívat na záchod."

Na vteřinu jsem zaváhala, ale pak jsem se bez řečí odebrala na onu místnost. Nevěděla jsem, co tam mám hledat a tak jsem si jako obvykle sedla a zadívala se na krásnou mapu, která visela přede mnou. Znala jsem každý její detail a proto mě hned první pohled upozornil, že není něco v pořádku. Začala jsem důkladně zkoumat, co se stalo. Africký kontinent v pořádku... Evropa taky neprojevuje známky změny...

   ,,Pane Bože! Chybí Amur!"

   Vyšla jsem ze záchodu a stále jsem nemohla uvěřit tomu, co jsem právě viděla. Pro jistotu jsem se ještě vrátila, abych se přesvědčila, že se mi to nezdálo. Nezdálo! Opravdu tam nebyl! Zoufale jsem vešla do kuchyně. Mapa pro mě znamenala opravdu hodně (proto taky visela na tak důležitém místě, jako je záchod). I maminka se tvářila sklesle. Co se po ní najezdila prstem, když nám ukazovala, kam se jednou určitě podívá.... A teď tohle! Taková hrůza!

   Seděly jsme, obě ponořené do vlastních úvah, když strčil do dveří hlavu tatínek.

   ,,Cože je tu takové ticho? Nejste nemocné?"

Řekly jsme mu, co se stalo a tatínek se začal smát na celé kolo.

   ,,Dneska není 1. dubna, " řekl, ,,Takové věci na mě nezkoušejte."

Začal si dělat kávu, zatímco my jsme ho mlčky sledovaly. Zřejmě cítil na zádech naše pohledy, protože za chvíli praštil hrníčkem a odkráčel směrem k záchodu. Pak bylo ticho. Ani jsme neslyšely, kdy vstoupil do kuchyně. Měl vykulené oči a trochu se mu třásla ruka, když si do hrníčku sypal kávu.

   ,,Musíme uvažovat racionálně. Kam může zmizet řeka, když je zavřená na záchodě?" prohlásil nakonec.

Pokrčila jsem rameny, ale mainka měla nápadů dost.

   ,,Třeba spadl do mísy a někdo ho spláchnul!" vykřikla polekaně.

Tatínka to pobavilo: ,,Taky se mohlo stát, že někdo třísknul dveřma a Amur leknutím přeskočil k sousedům, ne?  A zítra si ho Horáčková uváže na krk místo šály..."

Maminku to rozzuřilo: ,,Nezlehčuj situaci! Co když vyrazil za ochranáři přírody stěžovat si na znečištění!"

   ,,Alenko," řekl tatínek mírně. ,,Uvědom si, že šlo jen o papír..."

Radši jsem se vytratila z kuchyně, protože mi bylo jasné, že se tato rozmluva po chvíli změní v emotivní výměnu názorů.

  Asi už se nedozvím, kam zmizel Amur, ale jisté je jedno: nejpravděpodobnější hypotézou je to, že mu vadilo bouchání dveří a odešel k sousedům. Jak to vím?

Po deseti minutách ostré hádky vydupala maminka z kuchyně a práskla za sebou dveřmi.