Sen

Už nemůžu víc běžet.

Víc než vyčerpání mě však děsí černá postava, od poznání mužská, která mě pronásleduje.

Dech se mi zkracuje čím dál tím víc, na hrudi cítím těžký kámen a z úst se mi derou chrchlavá slova o pomoc.

            Dohání mě. Otočím se a cosi se bleskne v jeho dlani. Veškeré moje naděje, že mě nehoní proto, aby mi ublížil, jsou pryč. Nesoustředím se na cestu před sebou a zakopnu o chodník. V zoufalé snaze se snažím odplazit za nejbližší roh a schovat se. Ale je pozdě.

Jakmile ucítím jeho ruku na mém rameni, neovladatelně se rozklepu. Přemohu se otočit se a pohlédnout mu do obličeje a vidím, jak zvedá svou dýku a očima hledá ten správný cíl…

…. s výkřikem se probudím. Cítím palčivou bolest v hrudníku, která se rozlévá do celého těla. Silou otevřu zarudlé oči. Z hrudníku mi trčí nůž s rukojetí, na které je vyobrazen drak s lidskou hlavou. Klepu se v horečce a v tvář mám vlhkou od slz, které kanou z očí, v nichž se zračí beznaděj. Hystericky se vzpínám, zatínám dlaně do postele a na čele mě chladí stín smrti. Nechci umřít… NE!

O pár dní později…

Malá holčička, poskakujíc po polní cestě, před sebou koulí barevný míček. Mine ceduli „Hřbitov“ a rozbalí si tabulku čokolády. Cesta však vede z kopce a míč se jí skutálí na čerstvý  rov.

Dne 27.5.1986 zemřela mladá dívka smrtí, jež byla shledána jako sebevražda, protože policie nenašla žádné důkazy násilné vraždy….