Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůj anděl
27. 10. 2000
4
0
4463
Autor
Adelan
Ach, už zase ti andělé...nedají mi pokoj
že skutečným andělem byl
znenadání zjevil se
tolik dní tak na blízku stál
můj anděl
smál se a radoval
a já s ním
a svět zářil nám
pár černých pírek
kdo by se bál
jen bylo jich víc a víc
divným andělem náhle se stal
úsměvy poztrácel
stranil se
a křídla černala dál a dál
s hlavou sklopenou
mlčky se brouzdal tmou
už vůbec nelítal
to ráno celý v černém
přišel se rozloučit
chvíli u dveří postál
a hleděl dlouze
jakoby s výčitkou
hlavou pokýval
lehounce zamával
odcházel...
a já viděla najednou
on měl moji tvář
mýma očima se díval
to já byla tím andělem
a v sobě ho zabila...
nemám slov, snad jen, že by možná šlo v na konci použít ženský rod, když stejně nemáš rýmy...i když asi by to bylo blbý...
nevím v čem to vězí ale dávám poslední dobou přednost ďáblu před anděli
nicméně nosná myšlenka tvé básně je opravdu dobrá
(mohlo to skončit hůře - černý anděl či snad mrtvý anděl jsou ty lepší varianty, ta asi nejhorší je anděl s utrženými křídly)
Anděl s křídly od sazí
posmutněle odchází.
Kampak letíš anděli?
Zastavíš se v neděli?
Upeču ti koláče,
nebude nám do pláče.
:c))
Nezabila...to dobré v nás se nedá zabít...jen usnul. Vzbudíš ho když o to budeš stát. Je to hezké ale mám ráda stejně jako v básničkách tak v životě naději... ty jí tady moc tomu andílkovi nedáváš... to je škoda.
Ufo to řeklo moc hezky!