Báseň o cestování vlakem

nepojedu vlakem vůbec nikam
dnes nepojedu stačí mi že mám sny
nedělám ukvapené závěry
ale vlakem nepojedu vůbec nepojedu
kam? nikam!
ach ty sny
jabka přibitá malinkými hřebíky na stěnu kupé
a moč tekoucí chodbičkou
otevřené dveře otevřené dveře
vysoké schůdky a pára
vagóny plné odřených chrchlajících mužů
průvodčí zděšeně si tiskne k čelu kapesník
proto necestuji však hlavu mi přetíná tisíc kolejišť
zpět do železniční země
hej!hej! kde jste kdo?!
u červených cihel se krčím v bílé košili
hej! hej! sluneční prach secesní krovy
stačí že mám nádraží a sny
nepojedu nikam dnes nepojedu
ani zítra natožpak v příštích měsících
ať vítr odpoledne v zaprášeném kupé vlaje beze mne
vlaky jezdí vlaky jezdí ano
ať jezdí tedy beze mne
sny sny sny z místa na místo sny sny sny
ještě mne nevezou nádražní ještěrkou
jsem tedy svobodný?
zrovna když vítr když slunce plyne
kam ujíždějí všichni kam se hrnou
ale sny ty...
stačí že na židli sedím že čekám
šťastné dny vevnitř hezky promazené
kusy skla vajgly
ale já vzpomínám!! já se pamatuju!!
nádraží?! honem! zaprášené čekárny
nejsem svobodný nikam dnes nepojedu
stačí že je listí a servírky servírečky
to všechno stačí
proto necestuji
proto nežádám
proto existuji
proto pomíjím
atakdál
necestuji končím
atakdál

---