Růže a trn

Voníš jako růže

a pícháš jako trn.

Kdopak za to může,

že jsem lásky pln.

Červená Ti nesluší,

modrá ta se nedělá,

škoda kdo jí uvěří,

že to trní nebodá.

Plno krve okolo,

to ty růže těší,

přece mu to nedalo,

v ruce růži drží.

Krásná vůně neukryje,

její ostré trní,

když se někdo píchne,

tak to pěkně bolí.

Růže roste dál,

trní to se směje

a Ty brečíš opodál,

jako malé dítě.