Žlutý dům (Vincentův dům)

Tak jsem si našel dům svých snů. Zde v Arles jsem konečně spatřil to pravé Slunce a objevil nový domov. Slunce je zde cítit a vidět úplně všude odráží se i od fasády „mého“ domu. Všechno je zde prozářené, vše je jakoby zabarvené do žlutá.
    I má paleta se nádherně prozářila. Začal jsem hned na první pohled milovat tenhle kraj. Miluji ty nekonečné roviny v pozadí s Mont Majour.
     „Můj“ dům stojí na malém náměstíčku v centru Arles. Zde jsem našel to, co jsem hledal celý život. Čerpám energii ze Slunce, která se tak velice výrazně promítá i na má plátna. To Slunce je se pak vpálilo i do fasády „mého“ domu.
     Vracím se do toho domu, neb se zde konečně cítím svobodný. Teď už jen toužím po tom, aby přijeli někteří z mých přátel z Paříže a my mohli malovat spolu, a tak se jeden od druhého učit. Nejraději bych, aby přijel přítel Gaugin.
     Občas si v tom sluncem prozářeném domě vzpomenu na zimu a pobyt v Borinage. To se pak ty barvy kolem  mě ještě více rozzáří. Jaký to obrovský kontrast mezi „špinavým“ Borinage a Arles.
         Vše ve mně pak ještě více ožije jásajícími barvami. Jako ten dům zařící, tak kontrastně proti tmavě modrému nebi. Je to oslava žluté barvy. Je to oslava Slunce.
     Jenom doufám, že mě ta náhlá záplava nádherných, až křiklavých barev přespříliš nezmůže. Že ten příval neskutečně světlých tónů  mě úplně nepohltí…