A člověk ve mně zavyl

***

Vylezl jsem z non-stopu A pomalu se vlekl domů Nad hlavou hvězdy A pod nohama bláto A v krvi Tequilu A napadlo mě Že bych mohl zavolat té Té té té té a té Anebo že by bylo lepší Si něco uvařit Nebo si pustit Marillion A být tiše nešťastný A myslet na ty co jsem ztratil Na Jarána Na grandyho Na mou zlatovlasou holčičku Na Sirénu co ji porodila V bolestech A na sebe Jak kdysi stojím na tom rozcestí A vyberu si špatný směr A můžu taky myslet na to svoje štěstí Životní štěstí Jak mi o něm všichni říkají Jo, to bude ono Teď půjdu domů Sednu si na postel A své milé štěstěně Urvu Hlavu Lebku Palici

---