Písmák Při pohledu na mě
Co svět světem stál
(dnes už je to tradice)
lidem všem
údivem
Clichés in time
Proč nic nejde
vrátit zpět.
A proč poslední
zbytky jasu
String
Cheap tape, chewed up and strung along
The Gutter
Someone\\\'s song sung to sticks
Blown out of spring trees last night.
Nic proti Seifertovi
Vyškrtni moje jméno ze seznamu
Svých spasitelů
A pro jistotu ho ještě obkruž fixem
(Stejně je to pod světlem pořád vidět, co. )
Dopis
Vážený obchodní příteli,
předem mého dopisu mi dovolte, abych se hluboce omluvil. Zadem mého dopisu se omluvím také, a tak Vás předem varuji.
Píši Vám v reakci na náš telefonický rozhovor, kdy jsem si stěžoval na poslední dodávku mražených dietních chlebíčků a Vy jste mé manželce vytkl, že nosí mezi prsty na nohou kůrky od chleba. Nejsem si zcela jist, ale mám dojem, že jste řekl ruského.
A člověk ve mně zavyl
Vylezl jsem z non-stopu A pomalu se vlekl domů Nad hlavou hvězdy A pod nohama bláto A v krvi Tequilu A napadlo mě Že bych mohl zavolat té Té té té té a té Anebo že by bylo lepší Si něco uvařit Nebo si pustit Marillion A být tiše nešťastný A myslet na ty co jsem ztratil Na Jarána Na Grandyho Na mou zlatovlasou holčičku Na Sirénu co ji porodila V bolestech A na sebe Jak kdysi stojím na tom rozcestí A vyberu si -
Špatný směr A můžu taky myslet na to svoje štěstí Životní štěstí Jak mi o něm všichni říkají
Že je moje. Jo, to bude ono Teď půjdu domů Sednu si na postel A své milé štěstěně Urvu Hlavu Lebku Palici
Někdy se stane
Zvedl se měsíční prach
V krajině ledového ticha
A prostor rozvlnil tanec paprsků
Otevřelo se nekonečno horizontů
Marnost a zmar
Zajímalo by mě, nakolik zůstávám v mysli lidí, které jsem opustil. Jestli vztek dokáže vymazat dobré vzpomínky. Jestli všechny ty společné zážitky, ač třeba plné mystiky a radosti, můžou zmizet v opovržlivém gestu jednoho předsevzetí nenávidět. Asi jo, u mě to taky tak funguje.
Kachna po novinářsku
500g zpráv z údajně věrohodných zdrojů
300g předsudků
350ml blbosti
50g stylistické dovednosti
Něco se stalo
V čirém šílenství Které padá z nebe Sedím tajně bosýA od nohou mě zebe V obecné tuposti Lidí zde kolem Topí se myšlenka V záplavách norem Za obzorem příčetnosti Smysl se ztrácí Tam přesně teď sedím -v té zasrané práci.
E
Mateš svou hořkostí
Když pod jazykem trpíš
Cítím jak se ztrácíš
V labyrintu mého těla
Dluhy
Co se týče Jarána, tak jsme spolu skončili. On se mnou skončil, když strčil hlavu pod vlak a já s ním, když jsem s ním od té doby nemluvil. Teda jednou jo, to jsem v noci seděl na posteli a brečel, ožralej jak doga. Ale to nepočítám, protože vždycky dělám, že si takový věci nepamatuju.