Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

První boty mě naučily chodit

13. 01. 2005

1266

Autor

Lenn

Minská, úterý, 26. října 2004

Dřevěný úsměv, skleněná cizina,

Stále doufám,

Že se vrátíš do mých stop

Rozbila se amfora

Malé kotě z parapetu

Ztratila se

Vzpomínka na první boty

Chci hlas svůj povzbudit

A zavolat po větru

Vraťte se

Snad bude milosrdná

Mysl a oblouzní

Mou důvěru.

Lenn

22. 01. 2005

Dát tip

Tak vám všem děkuji, ta interpunkce mi činí také starosti, ale nevím si rady. Zkoušela jsem alespoň tu poslední čárku vyhodit, ale je to snad ještě horší, možná zničit všechny...nevím...

Tak nevím, nevím; mám psát o formě, nebo o obsahu? "Rozbila se amfora Malé kotě z parapetu" - ostatní verše jsou osobní, jen tvé, ale tyhle dva mají přesah - kouzlo barevných obrazů.., jestli je to událost, tak má svou váhu, je těhotná (a zralá na haiku, řekl bych za sebe:) Ale jestli to je komplikovaná metafora, tak promin:) A hlavní hrdince vzkaž, ať zapomene na blouuznivou Mysl, otevře oči... ... ... a pusu! AAAAAAAAAAAA!!! ;))))