Dimonolog Trójský

snaha o realistickém pojetí trójského mýtu...film to později zvládl s větší přesvědčivostí:)

Dimonolog Trójský

 

Agamemnón:

 

Ach, běda, přišla mi zpráva do Mykén,

že bratr naléhavě mne volá,

kvůli jeho ženě prý, z paláce mu zběhla,

tedy poslal jsem výzvu ke všem mužům a lodím,

k stařičkému Nestorovi do města Pylu,

na skalnaté Phyto – k mocnému Aiantovi,

a k Diomédovi válečníkovi, jehož území bylo Argo

                                                               s mnoha koňmi,

též chytrému Odysseovi na rozervaná skaliska Ithaky.

Tedy z Arga, z Kréty i z Ithaky,

z pevniny i ostrovů se na moře spouštěly černé lodě,

muži do zbraně z polí i z rybářských lodí.

A tak jsem je očekával se svým vojskem  v Aulis,

vyplulo nakonec černé loďstvo k Tróji, ztrestán měl být

                                                               Priamův syn Paris.

 

Paris:

 

Inu, krása její se šířila až za nejvzdálenější hranice,

vybral jsem tedy koráb, s větrem v zádech přes moře

letíce

plachty naplé, takeláž k prasknutí – východní vítr

spěchal mezi ostrovy.

Na Lesbós jsem mával sličným ženám,

nahé byly jako novorozeně, stejně tak sladké,

avšak hned zapomněl jsem, vždyť čekají mne jiné líce

                                                                              hladké.

Přistáli jsme, loď vytáhli na písčitý břeh,

do paláce dorazili, a než chytli druhý dech,

Meneláos děl: Posaď se tedy a jez, neboť jistě jsi znaven

svým dlouhým putováním – pravil král.

 

Agamemnón:

 

Naše plavba věru klidná nebyla,

bouře za bouří nás stíhala – i boje svésti museli,

až konečně dopluli jsme na dohled břehu,

kde město Trója sličné vyrůstalo.

Vidouce cíl, hnali se muži vpřed nehledíce nebezpečí

princ Protesiláos nedbaje předpovědi,

- prvý vkročil na půdu ztečí

- prvý zemřel mnoha meči

v té dlouhé, tak smyslné válce.

Avšak další následovali a zatlačili jsme Trójany

daleko od moře, vždyť nebyli na tak velké vojsko

připraveni.

 

Paris:

 

Tak prchla se mnou krása krás, královna Meneláova,

s mou družinou jsme vyhledali loď skrytou ve skalisku

připravenou k vyplutí.

Hnali jsme se větrem o závod

za sebou slyšeli jasné trubky achájů, kterak národ

shromažďovali k válce.

Teď vidím stěžně v dálce, jak blíží se k břehu mému,

však připraven jsem a v ruce třímám

meč bronzový, v druhé zas Helenu spanilou,

co zástavu v boji zlém.

 

 

Agamemnón:

 

- Ó králi, vladaři nad všemi králi, připrav se k boji,

věz, že povedeš-li svá vojska do útoku

proti Tróji až den vzejde, Zeus přisoudí

tobě vítězství a nepříteli jen porážku a žal.

- tak ve snu ke mně bůh hlasem Nestora hovořil.

Tedy vedl jsem šiky své v klínových

formacích  a porazil jsem Trójany na hlavu,

v poli i ve cti. Pro tento den.

 

Paris:

 

Prohrál jsem svůj souboj s Meneláem,

avšak Afrodité nezraněného mne odnesla zpět do paláce

Helena  znova však patří zákonitému manželi,

neb tak zněla dohoda před soubojem krutým.

Ať si jde k čertu! Stojí žena za tolik sváru?

Inu stojí… když pohlédnu na štíhlé boky její

a kyprá ňadra pod šaty z jemného sukna,

mravenčí mi v břiše chtíč.

 

Agamemnón:

 

Ha, Achilleus konečně do bitvy nastoupil!

ve svém chariotu dvěma koňmi krále Rhésea

                                                               taženém,

prolil potoky, co, řeky krve!

Trojské vojsko  za hradby zahnal prve,

pak Hectórovi – bratru Parida – hrdlo proklál

a k vozu za kotníky jej připoutal,

pevnými řemeny, táhl ho za sebou

prachem a špínou bojiště.

 

Paris:

 

Po letech boje dlouhého a přetěžkého

konečně lidu mému přeje štěstí

- Řekové vracejí se mezi černé lodě své

a chystají se na cestu přes moře

zpět do Athén a jiných měst achájských.

Tuto noc budu poprvé v klidu a harmonii spát se svou

                                                               krásnou ženou.

 

Agamemnón:

 

Stáhli jsme své voje k lodím, neboť Odysseus

- lišák starý, přišel s krutou myšlenkou.

Teď buší kladiva a provazce z konopí

stahují překřížená břevna.

Tolik neštěstí, že by bylo kvůli ženské?

Pravda, hezká je, ale omrzí – čas je pro krásu

nezhoubnější nemoc.

Dekáda bolestí, utrpení a smrti

pro tak malicherný důvod?

Peníze, moc a bohatství přinese zítřek!

Já vím, bratře drahý, Meneláe, jak se směješ pod vousy.

Láska, touha, něžnosti? – Mýty vzniklé z pověstí…

..k smíchu...

---