Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTak vznikl omyl
19. 01. 2005
0
0
1304
Autor
andilecek
Moje kytka dostává zase růžovou barvu
a zima chránila jedinou larvu.
Po krátkém rozhovoru, co jsme s bohem vedli,
jsme nakonec vše sami na sebe svedli.
Do růžové kytky ukryli jsme kouzlo,
co mezi nás kdysi vklouzlo.
Ale kytka uvadla a zůstaly listy,
zůstalo v ní to co bylo čistý.
Byla to prostá láska,
po ní ale zůstala jediná otázka.
Kamínky roztříštěné o skálu,
se vytrácí strašně pomalu.
A za tu dobu co žijeme v nepokoji,
se ti lidé všeho bojí.
Ale je to jen otázka početí,
co v nás vyvolává napětí.
princeznicka
06. 03. 2005
Víte, někdy nehledejte rými,ale význam.Zkuste to vnímat do hloubky a nejezdete porad po vnějšku....
Víte, někdy nehledejte rými,ale význam.Zkuste to vnímat do hloubky a nejezdete porad po vnějšku....
Pěkná poslední sloka, ale někdy tam máš moc veršů na úkor přirozeného vyjádření.