Nový rok

Co všechno lze slyšet,

když tiše našlapuješ.

Všechny ty kousky duší.

Těžká víčka,

těžké paže.

Ze všech tarotový karet

se na mě směje moje tvář.

Pramen vlasů pod talíř

pro chybějícího

a mince pro štěstí zapečená do koláče.

První noc nového roku,

jako první den života

a stejná jako vždycky.

Neodejdeš, neutečeš

před sebou.

A v napitém vzduchu

přílišné střízlivosti

zůstane kousek vakua

v prostoru za očima.

Dalších tisíc let

pinožení se za pochybným vzděláním.

A víš co?

Myslím,

že přece jen jsme stejní,

oba ztracení.