Ozvěna bachora

Ozvěna bachra

Mám se, když zarobim sedum tisíc,

vždyť jucham s něma celý měsíc,

tak na co bych si taky měl stěžovat.

Jen tří a půl vysolím za nájem,

se zbytkem , to celý šťastný jsem,

protože dětskám, těm možu dát...,tak akorát.

Však nech dětska křičí,

měly by bestak plné řiti,

kdyby se měly pětkrát za den ládovat,

stačí jim odměřený chleba,

od rána do večera,

kdo tež to v žaludku bude kontrolovat.

Konec konců ušetřím i za papír,

když to tak skvěle onačím,

nech bachor zpívá, že má hlad.

Šetřít je přece třeba,

od hovna, nebo kůrky chleba,

o dobrém jídle si může přece nechat každý zdát.

Nech bachor mele si tu svoji,

že hladný dlouho neobstojí,

však dobře ví, že víc už nemůžu mu dát.

Nechápe, že jídlo něco stojí,

jenže drobňáky jen tak nerozdvojím,

spolykat míní  víc, než je můj podprůměrný plat.

květunka

Denní chléb

Smíš ukrojit chléb a darovat květ,

nač dobývat svět a rozpoutávat hněv.

Vždyť každý vzešel ze své matky,

má tu své místo, nelze jít zpátky,

raduj se tedy a usmívej,

ze svého krajíce rozdávej.

Smíš navázat řeč a naslouchat spoustě vět.

O tom, že nečiní šťastným hmotné statky,

s nimi je život ubohý a krátký.

Láskou lze vždy rozumět

a tou by měl být tvůj denní chléb.

květunka