Několik následujících bodů

Umělecká komunikace je života schopná jen ve společnosti tolerantních a respektujících se individualit. Jen taková společnost může být svoboná a schopná práce. Věc každého člověka je aby pracoval upřímě ke každé své myšlence, a tak usiloval o práci v pravdě s tvůrčím přístupem je jeho úsilí neodisputovatelné a má vždy revoluční charakter. Má charakter vytváření změn kvality. Stupeň změny není zvláště podstatný protože univerzum poléhá motílímu efektu stejně jako počasí malá změna vyvolává velké následky. Říkal sem si že společnost která by chtěla spět ke stavu smysluplnosti bytí je vždy ve stavu změny. A tak jak byla na počátku 60 let popsána jako underground dnes se popisuje cyberpunkem bude mít za pár let opět strukturu jinou. A musí ji mít jinou, chce-li být svobonou. Avšak dodneška má vztah ke zbytku společnosti, ale jenoho dne se stane společností ve společnosti. Která už však absolutně nebue reflektovat nedostatky a chyby první společnosti, protože bude hystorycky poučena o nezničitelnosti lidského ducha. Jež si vybral cestu jako životem bezpohledu-nepostoje-dubelthingu. Život bez chuti po reflexi absolutních hodnot s nechutí k čemukoliv co jim připomene to že jsou lidi kteří mají možnosti. První společnost se vydala na cestu poplácávání po zádech s tím že jsou nejschopnější. O toto poplácávání je jedinou show kterou jsou ochotni uznat za umění a práci člověka. Druhá společnost se nechtěně dostane mimo. Odložena od lidstva lako celku. Bude dosaženo bodu kdy už nebude cesty zpět. Historické tradice vytvoří dvě nezničitelné a neslučitelnné kultury principielního postoje života. Všechny snahy druhé kultury o vytvoření společného lidstva žijící v harmonii a radostné z upřímné a tvurčí práce budou vyvráceny. Nastane obobí rozchodu a zkrácení komunikace na pouhý komerční-konzumní styk /pro jiný nebude důvod/. V plinulém vývoji do doby vzniku jiné inteligence, s jinou mentalitou a jinýmy principy. Jež bude tou největší show první společnosti a impulsem k její přeměně do jiné podoby. Ta však nebude principielně příliš odlišná od podoby přeešlé, protože nosným pilířem první společnosti je její nepostoj. Ten umožňuje existenci systému, ovšem první společnosti systém neškodí jelikož se nedotýká jejích konzumních řádů. Lidé první společnosti si občas potrpí na svou možnost být svobodný. Bude se teda tato snaha v systému vždy uplatňovat. Díky tomu taky nedojde k rozpadnutí-rozkolu s druhou společnstí. Ale první společnost tuto možnost nevyužije protože ji nikdy nebude ve svým konzumu potřebovat. Zajistí si však trvalou možnost komunikace s druhou společností. Nepostoj je vlastnost která umožňuje existenci systému. První společnost nemusí o systém usilovat. Stačí že mu uvolní pozice svým nespolupodílením, nereflektováním skutečnosti. Máme-li ještě dnes fsnahu vyvést odněkud někam listvo pak jedinfě odstraněním tohoto nepostoje. Do jeho odstranění je práce na zničení systému lichá a prosrandu všem nezůčastněným. Spadne-li systém a vytvoří se chaos nebude schopnost prokázat nepostoj za nesprávný přístup. A společnost se plynule převede do jiného systému. Fungujícím v jiném režimu, ale ve výsledku k totalitě - veden opět liskym nepostojem. Je třeba npostoj přesně ientifikovat a říci že sním sme bez dalších možností a bezněj uvidíme co najdem. Nevíme co to bude, ale vždy už to bude jenom legrac která se obejde bez systému a v naprostým choasu věcí. /aleluja chvalte pána, amen/ Babí léto 2000-11-11-zapsáno

---