pohádka o ničem
Nicota je když není nic. To je když není ani nejmenší záchvěv něčeho co by mohlo být . Takže to co tu bylo napočátku byla Prázdnota. Co se jmenovala Alžběta Vyprč Krutopříslovsko Sežlemčofrková.
Komentáře k Tao te ťingu z překladu Berty Krebsové, 3. Kapitola
3. Kapitola
Nevynášejte vznešené -a lidé se nebudou svářit;nevychvalujte těžko dostupné -a lidé nebudou krást;nevystavujte žádoucí -a lidská srdce nebudou rozjitřena. Proto: vládne-li moudrý,vyprazdňuje srdce lidía naplňuje jejich mysl;oslabuje ctižádost lidía zpevňuje jejich páteř. Bez ustání usiluje,aby lidé byli bez chtivosti a zchytralosti;stará se,aby ti, kdož jsou zchytralí,se neodvážili zasahovat.
Komentáře k Tao te ťingu z překladu Berty Krebsové, 2. Kapitola
Kapitola
Každý na světě poznává krásné jako krásné,
a tím (poznává) i ošklivé,
Každý poznává dobré jako dobré,
Komentáře k Tao te ťingu z překladu Berty Krebsové
Kapitola
Tao, které lze postihnout slovy,
není věčné a neměnné tao,
jméno, které lze pojmenovat,
Poznámky k Zenu a ůdržbě motociklu
Poznámky kZenu a ůdržbě motociklu:
Skutečnost je jen jedna,
ty a ty a ty jsi ten samej jako já,
a to já je jen iluze,
001
Zamknu a v pravém poledni vyjdu,
potkám a v správném momentu odhadu,
Zastřený pohled je kletbou,
máš šanci jen jednou,
Začátek
Vyrovnej si ve své hlavě střepy,
Že nevíš jak se to dělá,
Projdi botou nohou korytem své řeky,
A z bolesti se s tebou propaganda vydává,
Konec
Vstoupil jsem do vody a nechtěl jsem plavat,
Ponořil jsem se a nechtěl jsem dýchat,
Tvým očím se vzdaluji,
Já už nechci být sám,
***
BLE BLE BLE KOŠILE
aneb pozvolne vyjevovani podivných stránek stránek s heslem
SERKA
PRVNI JE: HTTP:// SWEB. CZ/SERKA
noční
okolo domu bouřka kytky a jasan ve větrujestli se nepletu chtěl sem něco říct
vyřezaný starý dřevomrzí mě to co se dá dělatzměna, sranda i škodabuzerace prácemonotóni jistota změny
kradu čas z budoucnostia řeknu tomu kreativita, či copráce jistotadomov radostijistotaall is full of lovemožnáještě tomu nevěřim víra proč a nacokdyž s ní musím vědomě začítžádná cestajenom možná a možný a ten doufající. strach setrvačnostjsem rád že můžu mysletale vybíral bych si místa kdy
kolem domu dokola je bouřka u mě je vlahá teplá letni noca to okolní přírodní strobo a nebo válkazděleníspíš vyjasnění siexhibice no jak jinakjenom možná možný a pořád prázdný a otevřený
genocidní vzruchy
strohý pochodco vedou nohyaž tak automaticky že vědomí vypadávázůstává pulsní pohyb hlavypulsní démon ukolébává vědomíať chce nebo ne, nefungujeprastrý křikdělá se mdlo už při jeho představenínechci ho cítit naplnojenže buď a nebo nicno nic rozhodně nechcizkusim setrvat v meziprostoruto se nevyplácídeprese nicotyzbytečnosti tý blbosti že sem to zas udělalkdyž jsem věděl jak to dopadne změnata se dostaví vždyčasem leckdy až moc dlouhýmale vím že se zatim vždy dostavilatakzvaná spása ta skušenost že kní dojdekolikrát zachrání zdravej rozumteda to co zněj zblylonahoru doluob různý stupněv různých kombinacíchalespoň na chvilku v nějakýmalgoritmu, nějakou jistotou domovakouskemna chvílypro pocit možnosti couvnoutnež se vydat dáldo křivých nestabilních světůnahrnout pocit síly do hlavya skočit vnímat co nejvíc najednouasociace spojitostináhodné kombinace vlastnostíjejich asociace a pořád nové vzruchyprostor se rozšiřuje množství informací vzrůstádo neuchopitelnýho a vzápětínepředstavitelného množstvízas se čeká kdy bude změnaje čas přelomu nadměrný množství informací se vykrátínebo prostě spadne
ambientni hudba v praze
fajn věc, konecne vystoupí v czechach nejaka kvalitní elektronicka sestava, a to v praze ORB, 26 06 01, buhvi jak to bude vypadat, snad to bude vystoupeni na urovni akci orbu, jestli ne tak to bude blbí protoze vstup je 5set sem zvedavej. uz sem propas massive attack. kdo nezna- tak orb je pohodova ambientní hudba se spoustou zvuku ulice, prirody, a takovi ty podobny divny samply, neco jako future sound of london. vecinou nefsedni zazitek.
pro p....
pro prdel boží
vždyť já nejsem věřící
ale kurwa ne nesrte se domě
já nejsem ani ateista
Diskuze klubu: rastamanna-eltronic
ekologie je v hajzlu, lidi taky, prítomnost zatim na to sere, a nebo: ae afx bjrk merzbow aube porrick pn sc squsher a nejaki to vizuelni v kterym nemam prehled a neznam mikoho kdoby mel,
holčičky _,?!+
jak jdou dětský tváře
s tlustýma rukama
šlapou si po dlouhých nehtech
a s úsměvem narážejí hlavou
Urggl
Urggl dvakrát ráno sežral mouchu
ne jen tak ale aby provokoval
Urggl se zvedl a onehdy pozřel kómára
toho rozbylo svým kanibalismem
homogenicke
VŠE JAKO NEON
Nevnímáš svatozář všeho nademnou
Nedojdeš nad
Nevnímáš rej okolo tvé hlavy
epitav Mejlovi
Skrz pisek jsem měl dojem že se propadává síto.
A jak tak pluje skrz, zachytává neproniknuvší kameny.
Ale ten písek je tak tekutý že je až kapalný,
neřkuli je-li to vúbec písek, ale spíš nějaký
homogenické**preklad
LOVEC
Když chodím, sleduji
A doma připravuju
Nejsem rozladěn
Alkoholik leje rum kamsi jak ho napadne
Alkoholik leje rum kamsi jak ho napadne. Bloumá městem jak na vandru kde než by něco našel rád by se spíš jinýho zbavil. Čeho zrovna by se to týkalo jemu jedno, kdyby se stratilo aspoň něco z čeho by cejtil ůlevu. Pak si vzpoměl že se může třeba vychcat.
Několik následujících bodů
Umělecká komunikace je života schopná jen ve společnosti tolerantních a respektujících se individualit. Jen taková společnost může být svoboná a schopná práce. Věc každého člověka je aby pracoval upřímě ke každé své myšlence, a tak usiloval o práci v pravdě s tvůrčím přístupem je jeho úsilí neodisputovatelné a má vždy revoluční charakter. Má charakter vytváření změn kvality.
pátek...
pátek třináctýho je
zvláštní den
když jsem dorazil z
výletu navečer neděle
stranou za zdi
stranou za zdi sedi pan
ma svoji igelitku
pujde na jednu kucku
sebou vlaci hraci harmoniku
Kudera k Mderovi
Sel chaluper Kudera
mel diru na pate
a zanim verny coklisko
kam se deres kurva
pomoc o odvoz
nechcete se nekdo dnes nebo zitra projet na Sychrov, musim si odvizt veci z koleje a nemuzu sehnat auto. zalezitos v celkovem case tri hodin . dik moc /za 600kc/
Konstrukce
Věž co pluje
Dlažba co se vlní
Zachycená voda
Na kopci obklopuje
dnes to poslední pro Helenu
má milá Heleno nevim kde se to v tobě bere, ale takhle se mi tu už neprodicíruj, mám pokrk frašky co tu hraješ, vo co ti de . máš pocit že je potřeba bejt v akci . nebo si zas děláš z lidí prdel, taková pokritecká sranda je fajn, jen je to ta nejvetší debilita jakou jsi za poslední půlrok přivedla na svět, . diť to neni fraška, dávám to o co jim de, co se po člověku chce s povděkem, .
úradek boží
listí pod nohama
jako se uvidíme na lukách
právě svírám mezi nohama tvuj rukáv
a ono by to šlo i dál, ale proč že, když vym že to pšu zbůhdarma, či rovnou jen pro boha, kdo by to jinej cítil tak jako teď bych, ale i jindy, chtěl,
pro boha podoba
pátravé pohledy
nahá těla se kroutí
z oka jehnědy lezou jak larvy
hlavy bez vlasů
..............
je to tak jak to je
vysrat se na to
víc reálný už to nebude
Kouř
Max si na vzcházce koupil něco, musel to být doutník, a ten si musel někde podpálit, stalo se tak na skále ze které pozoroval pohyb barokních střech stojících na vrcholu konstruktivních činžáků, kde zrovna Pavel Malvaz umýval svět svých pozvracených umyvadel a poškrkábaných okeních tabulek, Max mu aspoň kynul doutníkem nad zábradlím a uplivl do dvaceti metrové hloubky na dvaceti centimetrového psa, kterýho uchránil jen bravurní výpad krkavce po kolem letícím soustu
pomlka
Max se zved a byl tu zas klid, cestou zkopce odkopával kluzké oblázky z podnohou a dobržďoval o kapotu parkovanýho auta, už jde pár sekund a stavba nad jeho hlavou je ve stejném podhledu jako před chvílí, spíš to vypadá že on stojí a ten strop naněj padá s rýchlostí páternosteru, a když bude na dosah tak oněj típne svůj doutník.
Komunikace jako zdroj / II /
"Věc kvalit"
Dovolím si podotknout že esej je principielně v otázce smysluplnosti opřena o nesubstanční ontologii Bondyho.
Každá tvůrčí jednotlivina/člověk, bůh/ je ve své schopnosti tvořit nadána schopností vytvářet vědomě "kvality". "Kvalita" je pro něj tehdy je-li smysluplná. Již teď se asi všichni schodnem že věci které jsou bez důvodu,pro samoůčel, byjí v koloběhu, existují pro existenci, jsouz věcmi utrpení.
Komunikace jako zdroj /I/
Možná že si toho ani nevšímáme, že za posledních pár desetiletí co se změnit dalo to se změnilo, stejně tak i postoj k umění.
Ta změna je patrná jistě déle, pro mně však až v posladní době. Umění byla vždy výsada člověka. Hledal v něm uvolnění, meditaci, spiritualitu, krásu, lásku, inspiraci, zdroje svého počínání a cíl tohotéž.
to je dost
obloha už přešla v betonovou zeď
z piva teče slina
na dubovou desku
/která rána přijde zprava/
Scenerie klidu
dasfffffggggggggttttttsgtfgxxfffaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaeeeeeeeeeeeeeeeeerrrrrrrrrrrrrrkdddkdkkkddkllllllllllllllllllllliuujgjjvnnnbmmmmmmmncdrrrrywttttyyyyyytttttyyyyyywwwwrxssrssfsffffssfvv,,,,,,,,ddd,kkk,k,kkkk,kk,,,k,,,,,,,kk,,,,k,k,,,,,xzzzdaaq11444reeertyy65yyyy6y66666yy6667777777777qqqqqqqqeaaaasrrsssssssrrrrrrtttttyyyyyyyty4w4667776666rytuuuhhhhjjjjjjjjjjj. /,///,,,///////,. ,. //;lo;ppp;;optyttto;po;oootoo;;.
jde ke zdi
jde ke zdi, uvidí svoje střepiny, nemá na ně nic,
ze zdi se sype, pod sokl, na psím výkalu sedí prach, v koutu se točí písek, slepený rty a zírá,
na obzoru se honí hejno ptáků nebo much, to snad ani není poznat, nebo hledí do nahodilosti, poznej to vole, ani omilem, jak to poznat, a máš vůbec něco k tomu, ale to hejno to vydí,
střepiny = duše, kolo, pták, konec+počátek, etc. , bůh, život, cesta, tao.
vazby
prazdny popelnice lemuji okolni stavby,
kroky smeruji k srazu a mizi v odrazu na protejsi stene,
tak to vidim z okraje a cekam na dalsi intuice,
ty mne vedou do stredu geometricke rady panelu k emotivnimu obzoru,
epitaf U Waldštejnovi
Tak zas sedím v hospodě u piva a tak.
Dneska se stala tragická událost, ikdyž červenou tužku jsem neztratil, je tedy nutný abych u piva byl, ikdyž bych se měl věnovat České křídové tabuli, eluviu, deluviu, brekciím, a vůbec magmatu, no aspoň to píšu na skriptech od Zemana aneb Petrografie a regionální geologie Českého masívu. Je to totiž třeba. Takhle jdu po starym městě a mířím si to do nejbližší hospy která v centru Prahy za něco stojí.
kolem nohou tma
kolem nohou tma
rádio vítá ticho skřeky
kdejaký pobuda klepe na dveře
dělám blbýho
nevstane
věčné věky propast
hledí z hloubky na nebe
kdo vní jdnou propadne
nevstane
Alesendros atd.dovětek
že jsme mi pitomci nebyli radši těmi jepicemi, kam jsme se to hrabai, když jen na ptáky si dosáhnem, proč jen, proč jen, proč jen to není sen,
kutnu odložil ke krbu, kde bývá občas teplo a před večerní modlitbou se ještě naložil dvěma kalichy nejmnladší kvašňády, aby si nepřipadal jako blbec a odříkal vznešenost, kterou snášel stále hůř v přítomnosti boha
pro lepší pocit jen dodal:
jaro léto podzim zima
Klímovské vidění....?(kdo jse Kram)
Víra v žití nás postihuje
doufej Krame že k tobě dojde
pocitovost i časovost
obklopuje prostorovost
Alesendos
nivě malého potoka nasbíral něco rostlin a kořínků k jídlu i na bolavé koleno,
rozdělal oheň a vlezl do potoka pro pstruha, jichž tu bylo požehnaně,
po půlhodině stařeckého pachtění mezi kořeny konečně něco chitl,
pstruh byl docelas veliký a poustevníka to , na jeho léta , potěšilo,
Deprese mysli
Linka rzi v deset v noci
panika jen z prdele
kvílejí tak ožralí
kolik vidí ještě vočí
Cestou k hradu
Cestou k Hradu
jezdí tramvaje,
jezdí i auta, ale ty nestojí
ani za to povšimnutí,
navsteva podzemi
(behem filmu hraje Umela Hmota skladbu Druhej svet)
Pohled na krajinu v lese,na travu,mravence,ze zeme vyjizdi kov,je to eskalator a vjizdi do metra,kamera sjizdi,bose nohy uhybaji pred vjizdenim oceli do podlahy,preskakuji a zpetne pozoruji zajizdeni schodu,kamera se otaci po prijizdejicim metru a prichazi knemu, pozoruje zavirani dveri a odjezd vagonu(kamera se pomalu zveda do horni poloviny vozu),strih tesne pred zmizenim vlaku z pohledu,aniz by se kamera pootocila, zasebou ctirikrat se opakuje neceli odjezd,az paty se za vlakem prudce otaci a cumi do tmy,tak zustava sedum sekund,otaci se, vstupuje na schody a rozostrena postava odjizdi z pohledu kamery, KONEC
Alesendros atd. 2
poustevnik vstal od zdi a vylezl se vychcat na zaprazi,
kde uz zacinalo serosvetlo a lehka mlha proplouvala
mezi stromi,nebylo tu nic rozrusujiciho,vse podlehalo casu a
dnesnimu dni,svetlo podlehalo vode a vsude se vnem zjevovalo,
Alesendros
posledni filosof prezil cas
masochiste se ponem pidi
je pryc,ale je tu
poustevnik a asketa z donuceni
Nic ...
Nic,nikde,nijak,nebude
pak je nic nicim a neni
a to doufame neni,
protoze nasim nestestim by bylo "jedno"