Nekonečná zima

Zima

Úterý, 3. února

Milý deníčku. Mrzne až praští. Už 2 měsíce se teploty pohybují kolem deseti pod nulou. Všude kolem, kam se člověk podívá, vidí kupy sněhu a led. Zmrzlé stromy, auta i lidé. Neustále chumelí. Už aby byla zima pryč! Dnes jsem byla s Pavlem bruslit. Ani nevím, jak se mu podařilo mě vytáhnout. Myslím, že když budu ještě pár týdnů trénovat, stane se ze mě krasobruslařka.

Sobota, 13. března

Milý deníčku. Je třináct pod nulou. Dnes mi začínají jarní prázdniny. Myslím, že to budou krásné jarní prázdniny, i když mi už sáňkování, lyžování a bruslení leze nejen krkem. Rodiče nás s bráchou chtěli vzít na hory, ale nedostaneme se tam. Je tam všude plno sněhu. Parkoviště jsou zasněžená. "Co bychom tam taky dělali," říkal brácha. Vždyť jsou všechny vleky pod sněhem! V Peci jsou prý 2 metry sněhu a lidé si musejí vyhrabávat tunely. Děda mi vypravoval, že tohle od dob války, kdy byl malý, nepamatuje.

Pondělí, 15. března

Dnes po dlouhé době vysvitlo slunce a venku je jen jeden pod nulou. Chceme jít po obědě s bráchou stavit iglú. Ani nemusíme navážet sníh. Stačí ho udupat a udělat do země díru.

Čtvrtek, 25. března

Je devět pod nulou. Sousedům v noci zmrznul pes. Zapomněli ho vzít večer domů. Je to škoda. Nemáme po kom házet tvrdé rohlíky.

Pondělí, 29. března

Je jedenáct pod nulou. Když mě chtěl vzít Pavel na bruslení, začala jsem na něj křičet. Lyže a sáňky jsem schovala na půdu. Jen škoda, že to samé nemůžu udělat s běžkami. Jinak bych se ráno nedostala do školy. Je konec března a včera ráno bylo na teploměru mínus dvanáct pod nulou! Mám pocit, že ta zima nikdy neskončí.

Neděle, 4. dubna

Je čtrnáct pod nulou. Venku jsou skoro dva metry sněhu, a tak jsem musela jít dynovat (koledovat – nářečí) na běžkách. Je to pěkně blbý. Všechny sladkosti i dynovačku (pomlázku) si musím dávat do batohu. Jsem venku teprv hodinu a cítím se jako rampouch! A to jsem ještě nebyla u Honzy a Petra v druhé vesnici. Přemýšlela jsem o tom, že si budu od rodičů k narozeninám přát psí spřežení.

Pondělí, 12. dubna

Je osm pod nulou. Brácha vyrazil s klukama dynovat na saních. Táhnul je sousedovic nový pes. Mají ho z útulku. Je to Bernardýn. Prý aby zase neumrz.

Pátek, 16. dubna

Je šest pod nulou. V televizi říkali, že takhle dlouho ležel sníh a mrzlo naposledy v roce 1911. Brácha se smál, že si toho sněhu užijeme zase na 100 let dopředu. V Grónsku je prý sníh celý rok. Tak ať to beru pozitivně. To určitě! Jsem snad eskymačka?

Sobota, 24. dubna

Už toho začínám mít fakt dost! Stále je osm pod nulou a často chumelí. To ta zima letos neskončí?

Úterý, 4. května

Je sedm pod nulou. Sousedi si koupili psí spřežení. Mně ho rodiče odmítají koupit. Zatracená zima!

Pondělí, 10. května

Je pět pod nulou. Za čtyři dny mám narozeniny. Doufám, že konečně dostanu to spřežení.

Pátek, 14. května

Jsou jen tři pod nulou. Rodiče řekli, že se už otepluje a že psí spřežení tudíž nepotřebuju. Místo toho mi na jaro koupili kolo!

Čtvrtek, 20. května

Pořád mrzne. Rodiče chtějí jen na měsíc někam do tepla. Doufám, že mě vezmou s sebou.

Neděle, 30. května

Jsou dva pod nulou. Dnes večer letíme celá rodina na 4 týdny do Afriky!

Sobota, 19. června

Posloucháme zprávy o počasí. Ještě, že táta umí anglicky. Prý se u nás oteplilo. Hlásili pět stupňů nad nulou! Tady je 50 ve stínu!!! Už se strašně těším, až se doma konečně ochladím.

Úterý, 14. září

Už zase začíná mrznout. V noci dokonce sněžilo. Celé prázdniny bylo kolem nuly. Na zahradě před školou jsme si udělali obrovské iglú. Bylo to super. Skoro všechny děti stavěly přes celé prázdniny a některým pomáhali i rodiče. Táta mi říkal, že v iglú je pořád stále stejná teplota. I když je 50 pod nulou, v iglú je něco málo nad nulou. Iglú je už skoro větší, než naše škola. Pan ředitel říká, že nejsou peníze na topení. A tak jsme se dohodli, že v iglú postavíme lavice a navrhneme panu řediteli, aby se učilo v něm.