Třetí náruč

Věnováno památce Sylvie Plathové

Každých deset let prý to provedeš
Máš devět kočičích životů?
teď už to víme
oba
ty i já
Že po třetí to bude naposled
Chtěla jsi odtud opravdu?
Proč?
Na protest?
Pro palčivou bolest,nejistotu či nenávist?
žal z nenaplněného?
předtím ty pokusy jako demonstrace
a po třetí?
Co se světem, který jsi opustila
co s dětmi, v pokoji utěsněném
znala jsi
lásku k nim
a přec nemohla tvá duše dál
rebele jemný desperáte
hlavu v plynové troubě
místo na polštáři
o čem jsi přemýšlela
dlouhou dobu jen ve stavu málo pochopitelném
v duševním i tělesném vypětí

Ty která jsi dokázala
oslovit lidi
květiny
i včely
jsi odtud uprchla
zanechajíce jen svět
s obnaženými nervy
Kdo jsi?
Byla jsi rozhodnuta?
co záchrana
čekala jsi ji v poslední chvíli?
co ten nahluchlý domovník
využila jsi ho?

Skládám před tebou svůj obdiv
složitá básnířko
mé duše,mého srdce
Kdybys tu tak mohla být?
a vidět
poradit
pomoci
Kde jsi teď?
dnes by jeden z těch dvou pokusů určetě stačil
vládne tu chaos,Sylvie
hrozný chaos
pro všechny

Já na tebe nikdy nezapomenu
jsi už mousoučástí
žiješ ve mmně
dusíš mě,drásáš
a zároveň dáváš naději
Snad mě-bezradného i miluješ
nosím v sobě také jméno tvého koně
Ariel
mohl být poslem konce
Jaký bude můj posel?
Neutekla jsi
máš místo v mém srdci
navždy
Sylvie
Sbohem lásko.

---