Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMotýl
05. 02. 2005
1
0
1773
Autor
Peggy
Už je to dávno. Muselo to být v létě. Přiletěl a umřel. Můj pokoj se pro něj stal pavučinou. Stal se mu gilotinou. Stal se mu rakví. Je mi ho líto. Zvlášť když si představím, to zoufalství, ten strach, pleskání barevných křídel o sice průhlednou, neb neprůletnou okenní tabulku... Vzala jsem ho do dlaně. Tolik mrvté krásy pohromadě! Tolik! Smrt v pozlacené kleci není lepší než smrt kdekoli jinde. Vykopala jsem mu hrob. A na hrob květinu. A na květinu slzy.
totální_mrzout
30. 05. 2005
Feanor: je to možný, ale to nevyřešíme, ty si prostě myslíš, že jo a já, že ne. A ani jeden z nás si to nemůže ověřit.
Dokonce si nejsem jist, jestli se hmyz dá řadit ke zvířatům..
(resp. jestli živočich = zvíře) dám avi někomu (Hufna_Pištágl:), kdo by to měl vědět, páč by mě to i docela zajímalo
Pišta_Hufnágl
06. 02. 2005
dík pišto, kdybych nevěděl, že tu seš, tak bych napsal, že to vím jistě, ale rád se schovám za tvůj dipplom, chápeš;o)
Pišta_Hufnágl
06. 02. 2005
ale kdeže zoufalství, schopnost tak vymakaných emocí se motýlímu mozečku dá sotva připsat;o)
slonovina2
05. 02. 2005
jehehe: to už tady jednou bylo, nemyslíš? I kdyby, tak je to pro zvíře přeci jen frustrující zážitek.