Kterak nás opustily víly
Sálem zašustí vlečka.
Možná je to jen mlha.
Pomalým krokem kráčíš vpřed.
Hraje hudba.
Očima uvězněny
Směju se.
Slzy mám zavřené.
. zavřené v celách mých očí.
Uspokojení
Leželjsem ve své posteli aona seděle vedle.
"Mohla by jsi mě orálně uspokojit. "
Zeptal jsem se.
"Ale samozřejmě.
SMS
1/2 : "Promin, ale musim to ukoncit. Takhle to dal nejde. Nic pro mne neznamenas. Jen jsem si z
tebe dělal legraci.
Strach?
Byl jeden muž.
Měl srdce v kalhotách.
Neustále mu tam padalo.
Bylo moc těžké.
Bitva
Dostal jsem na ni chuť
Vzdorovala, bránila se.
Jen chvilku.
Postel coby válečné pole.
Životní pravda
Zdá-li se ti, že tě někdo hladí,
soustřeď se,
možná, že tě bije.
Nebo si jenčistí ruce.
Popelník
Byl jednou jeden muž. Celkem obyčejný. Vlastně ani moc obyčejný ne. Byl totiž strašný optimista.
Naděje
Sedím ve ztmavlém pokoji a držím Ji za ruku. Je tak bezbranná. Leží na nemocničním lůžku, oči má zavřené. Okolo Ní drží stráž přístroje.
O kytičce
Byla jednou jedna kytička. Každé jaro vyrostla a když se blížila zima tak se schovala do země.
Jednou, takhle na jaře, vyrostla ještě do snehu a co nevidí, vedle ní stál sněhuláček.
A tak se spolu dali do řeči a zjistili že se asi mají rádi, že se asi milují.
Oblačná slečna
Podrážka se lepila krozpálenému chodníku. Kráčel jsem bezmyšlenkovitě městem, kterému slunce vzalo veškerou barvu, míjel domy, jež vypadaly jako špatné kulisy zještě horšího filmu a potkával apatické lidi, kterým bylo všechno jedno.
Šli pořád stejnou rychlostí, stejným směrem, stejnými uličkami, jako každý den.
Vypadli tak nějak stejně.
Taky láska?
Setmělým pokojem se line vzrušující vůně koření a potu. Vposteli snebesy se pomalu pohybují, jako had zapleteni do sebe, dvě postavy. Planoucí svíčky hází na rozpálenou stěnu pitoreskní stíny. Zotevřených dveří balkónu proudí chladivý vánek, pohrává si se záclonou a rozkmitává plameny svíček vrytmu bláznivého tance.
Můj život
Můj život funguje pod operačním systémem Windows.
Už se mi párkrát zhroutil.
Pro tebe vše
Tři roky s tebou být
a klidně umřít.
. splnilo se.
Už tři roky
Vzpomínky
"Nemůžete mi dát, už konečně, pokoj. "
Zakřičím směrem ke své hlavě.
Slyším svoje vzpomínky
smějí se v odpověď
zrcadlo
Jenom zběžně jsem se podíval do zrcadla
a můj odrazmi náhleřekl:
"Už se mi přestaň plést do života. "
pro M.F.
Cítím ktobě pořád
To co vždycky předtím.
Nebo to jen vzpomínka.
Láska znostalgie.
Outsider
Jsem vytržen z veškerého bytí.
Nevidím. Neslyším.
Jsem mimo čas.
kdo?
"Kdo jsi, že mi chceš řídit život. "
"OSUD. "
"Tebe neznám, jsi tu novej. "
Takhle ne!
Je večer
Prolévám první slzy zármutku
Naposledy pláču pro svou přítelkyni
Poslední slza smáčí polštář
hrubý pytel
Na hrubý pytel dámjemnou záplatu.
Na hrubý pytel dámdalší jemnou záplatu.
Adalší.
Aještě.
grilování
Pomalu se točíš na roštu
oheň se dotýkátvé nahé kůže
"kdybys aspoň držela zobák.
slepice jedna. "
Milovaný tvor
Prohrábnu jí vlasy
ona mi dá vlhkou pusu
probudím se
je tma
SMRT
Popel. Zbyl po ní jen popel.
Když zemřela nikdo pro ni neplakal. Všem to bylo jedno.
Vrah
Jsem vrah.
Zabíjím.
Vraždím vše co mi příjde pod ruku.
Bez rozdílu pohlaví, věku, majetku.
slzy
Máš zarudlé oči.
A přesto ti po tváři tečou
jen průhledné slzy.
Čmelák
Čmeláku, utrhnu ti křídla,
abys mi neuletěl.
Co mám utrhnout tobě, lásko,
abys zůstala navždy se mnou.
Vlhko
ztratit se ve tvých očích
najít se ve tvých rtech
kap.
tak už se konečně vymáčkni.
Stroj
Muž je stroj
žena je olej
stroj může pracovat bez oleje
ale brzo se zadře
Proč není člověk bohem?
Je to vlastně zvláštní. Jak málo stačí k tomu, aby se člověk cítil jako Bůh.
Pocit možnosti zasahování do cizího života.
Jdete za někým se rozejít.
Co po vás zbude
REKLAMA:
Nemůžete mít děti. Nebo na ně nejste pyšní.
Zkrátka není na světě nic co by po Vás zbylo.
To už není problém.
Láska?
Láska.
Co to znamená.
Vlastně je to nejvyšší stádium- mít rád
Někdo řekne že miluje a myslí to vážně, ale lže. Jak to.
žena
Pochop vesmír,
pochopíš ženu
Pochop ženu,
pochopíš sebe
Vlak č. 66652
Vlak č. 66652
Začalo to už když nastoupil. Praha, hlavní nádraží, pátek odpoledne a nikde nikdo, ani noha jen on a spěšný vlak 66652 končící vBratislavě, vjeho rodném městě.
Bylo mu smutno, ale už nevěděl proč.
hypermárket vs. UFO
Procházím se takhle po nejmenovaném hypermárketu a pozoruju uspěchané davy. běží kolem regálu, sem tam natáhnou ruku a zachytí poždovaný výrobek. Vůbec nad tím nepřemýšlejí. proč si vybrali zrovna tenhle.
Strom
Když jsme byli oba mladí
Často jsme tam chodívali
Mohlo nám být tak třináct let
Když jeho první jarní květ