Buranská

Slýchával jsem skoro denně
něco o botách a čouhajícím seně.
že jak ten balvan u cesty
mluvím a že je to fakt neštěstí.
Má milá, rozmilá zvykni si na to
že já jsem tvoje buranské zlato.
K Ježíšku chtěl bych zánovní holínky
na ty jsem zvyklý někde už od plínky.
Svět je teď velký Augiášův chlív
a až ho vyčistím, bude vonět jako dřív.

---