povídání

Opravdu nevím jak ti to mám vysvětlit jednoduše a správně:

"Chodil většinou pozdě a sám, což není nic překvapujícího, vzhledem k jeho odlehlému bydlišti a únavě, kterou tato cesta se sebou přinášela. V zimě chodil k předměstí zamrzlým korytem řeky, která byla pokryla ztvrdlým sněhem. Opravdu to nemá lehké ten, kdo se rozhodl žít ve srubu, který si ještě k tomu vlastnoručně postaví.

Chvíli s ním žila Marika a docela jim to i klapalo. Po nějakém čase se ale rozešli. Jejich rozchod byl tragický a doprovázela ho velká slova. Přesto si Marika i při rozchodu zachovala smysl pro humor a styl: Odešla od něj loňského Silvestra, vzala si sebou pouze pláštěnku – hustě tehdy padal sníh, jedny suché ponožky a čepici s bambulí (jiná bohužel nebyla). Ještě si pamatuji, jak spolu v obchodě s nadšením vybírali rachejtle na Nový rok. Usadila se u své matky, která bydlela poblíž. Ani nevím, proč se nakonec rozešli, i když jejich vztah během svého vzniku a konce nabýval značně rozdílných tvarů a způsobů – byl dlouho dost labilní. O každé ze svých přítelkyň hovořil jako o lásce na celý život, asi si opravdu myslel že s danou ženou vydrží do konce svého života -  to se do jisté míry i pokaždé stalo - těžko totiž hledat výstižnější slovo než „smrt“ pro to, co následovalo po dramatických rozchodech.

Přátelím se s ním 20 let a je to pořád stejný - neorganizované kvantum  času, jehož se snaží být  tvůrčím organizátorem. Výsledkem byla například situace lovu zákonem chráněné zvěře – bez loveckého průkazu, nelegální zbraní a ještě na soukromém pozemku. V kontextu běžných vztahů by se to dalo nazvat tragédií, ovšem v kontextu našich pěti (tolik nás dostalo chuť na pytlačení a na zvěřinu) osobností šlo o variaci spojenou s pojednáním o virtuozitě J. S. Bacha, genialitě Eulera, preciznosti Hegela, meditativnosti Kafky… Je dosti obtížné hledat bystré myšlení u někoho, kdo nedokončil základní školu, ale to byl kupodivu náš případ. Vzpomínám si, že jako dítě byl značně nadaný, chtěl dokonce později studovat doktorandské studium, ale nakonec si nepodal ani přihlášku na učební obor Cukrář.“