BAZENOVA MELANCHOLIE

Lezim u bazenu, slunce pali, voda sploucha...citim tlukot srdce, ale neni to moje srdce.Pomalu prichazim na to ze patri kazdemu.rozpacite se uchichtavam a rozhlizim se kolem.nikdo si toho nevsima.Nanestesti...Jenze kazdy to vi...Koukam na sve sandaly.Bratri se tam v prochozenem vzorku kaminky z Nepalskych vrcholku a vaseho roztomileho dvorku.Povidaji si o pribezich davno zapomenutych, tak vasnive, jako dva cizinci nad lahvi burbonu.Necekane zaviram oci, nejdrive pomalinku, jen tak na zkousku...slysim hlasy techto tulaku...bliz a bliz...propadam se za nimi do barevnych svetu...TAM...
A pak se to stalo...
Proste nic...
NIC...
Stejne horke jako sladke...
Stejne radostne jako bolestne...
Jako oblak po desti svazany paprskem poledniho slunce, tak pevne a prece tak neskutecne...Tvuj oblicej napjaty touhou naplnit kazdeho radosti...kazdeho...KAZDEHO!!!Vyraz zraloka, ktery trha maso sve obeti v tomto velkem zapase, kde v nekoncicim konci ceka rozcestnik o dvou neznamych...Omitka zdi, ktera neprecka jarni mrazy, stejne jako myslenka, ktera vznikne v palaci ze zlata, jen proto aby se odrazila na rozzarenych stennach a zmizela jeste drive nez se objevila na sve vysnene ceste k onomu rozcestniku, ktery hori plamenem touhy nas vsech...ani pocit, ani nic, a nikoliv skutecnost...i kdyz...
"A CO JE VLASTNE MYSLENKA", vola ctyricatnik v ksiltovce velke dost na to aby zakryla jeho proridlou cuprinu...Pomale oteviram oci a slysim male ciperne vlnky pretekat pres okraj kristaloveho bazenu...Koukame na sebe jako omameni a ctveracky nam pocukavaji koutky..."tohle Ti ulitlo, davej vetsi pozor, mohlo by se to dostat do nepravnych rukou", a uz rozesmaty mi podava tento kus papiru...Opatrne natahuji ruku a hltam radek po radku...UFF...Vsechno na spravnem miste...Pohlizim zpatky na muze."Neznam zadne takove ruce", rikam ne nahlas, ale odhodlane.Pak hledime jeden druhemu do srdce...kratce a presto tak dlouze..."Nepujdem si zaplavat?", temer zaroven jsme se prenesli zpet k bazenu..."Dobra...stejne mam uz z toho vedra upal"...Potapime se do chloroveho zrcadla pod zhavym jiznim sluncem...plni a radostni plujeme kazdy na opacnou stranu stejneho horizontu...

---