Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Motýlek

13. 02. 2005

1167

Autor

asarielka

Motýlek

Uvízla jsem v její dlani,

kde žádného světla není,

každý pohyb stírá pel,

slyším praskot tykadel.

Dlaň se zvolna otvírá,

paprsek světla se dotýká

mých polámaných křídel,

jimž setřela si pel.

Dlaň se znovu zavírá,

mé tělo drtí - umírám

a vím - po tisících k slunci letů

již nespatřím krásu květů.

Maminko, zabila jsi mne...

... svého jediného motýlka.

1 názor

violetlight

09. 01. 2007

Dát tip

nějak mi nesedí poslední verš druhé sloky - jimž setřela si pel, to už bylo nahoře, kde se dokonce pel rýmoval, ale tady je zbytečně jinak do cela dobrý