Odměna

Nekonečné dlouhé řady,

šaty postav podivné.

Na bílé a černé je dělí,

skutky za života páchané.

Nikdo nečeká věčnost

všichni jen okamžik pouhý.

Každý v dlaních svírá

seznam různě dlouhý.

Papír řádky hustě popsaný,

hříchy skrývají se v nich.

Vstupenkou je do ráje,

stránka čistá jako sníh.

Bránou mnoho duší prochází,

jen Tvou žádost kdosi zamítá.

Slyšíš jenom slova podivná

která Ti právě povídá :

,,Chlastal jsi, kouřil a hýřil,

moje jméno darmo do úst bral.

Všechno bych Ti odpustil,

však životem jsi pohrdal.

Toto budiž tedy trest Tvůj,

hříšníku nebohý, dolů hleď.

Čeká Tě bolest, smutek a pláč,

očistec začíná právě teď!"

Přežiješ-li nekonečně dní,

na bránu opět zabouchej.

Milost možná dostaneš

v úlevy ale nedoufej."

Dokončit život musíš svůj,

cestu zpět ale marně hledáš.

Co pokazil jsi jednou,

do pořádku nikdy už nedáš...