Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTichý hlásek svědomí
20. 02. 2005
2
0
977
Autor
Chica
Tichý hlásek svědomí
Ten hlas od někud známý,
mluvívá ke mně za svítání.
Ale i jindy,v noci snad,
avšak vždy, když zobrazí se moje zášt´.
Kousíček po kousíčku rozevírá srdce mé
nejdříve něžně,pak to bolí, bolí, bolí...
mám mu být snad zavázaný??
Ďábel snad mi našeptává,
vysvětluji hlásku.
Ten však jen jedno:
"ohlédni se a pak mlč."
Ohlédnu se a ani kdybych stokrát chtěl,
nepromluvím.
Černota jen černota mi připomíná
naftu utíkající,
tiše se rozlévající,
po srdci zapadlém,
kamenu nespadlém...
Hlavně to chce pořád pokračovat. Kritika je dobrá, ale dávej pozor, ať tě neodradí...Některý lidi dokážou bejt i drsnější, ale na to kašli...mě se to líbí, má to tu jiskru, která slibuje, že čím dýl budeš psát, tím budeš lepší!
Opravdovost a svěžest, jak důvěrně známá slova, tisíckrát zaslechnutá na všech rozích pouličních velkoměst. Jakoby zešedla tím tisícerým použitím, prodřená a tenká...Avšak občas se zadaří, člověk najde to co hledal, ztratí to co nepotřeboval..
Bolest má mnoho různých intenzit. Je to poměrně těžko předávatelný vjem a dovedu si bolest představit i čtyřikrát či pětkrát, Snad po šesté bych zauvažoval o určité nadsázce. Krásné a nové.
Springpeace
20. 02. 2005
Černota jen černota mi připomíná
naftu utíkající,
tiše se rozlévající,
po srdci zapadlém,
kamenu nespadlém...
....jen tak dál
já nevím..
některý věci jsou tam hezký
-černota mi připomíná naftu utíkající-
ale jinak je to takový trochu nedotažený ("snad" a "zášť" se mají rýmovat?)
ráda si přečtu další..
...
a ještě avi pro jednoho zvědavce..
zajimavy... chce to psat a nebat se a rozvijet... ja se ted trochu bojim, tak nepisu a namlatila bych si za to