Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠpindíra Pepík
Autor
Barman
„Jestli maminka nemá ten prášek z reklamy, tak mě zabije.“ Těmito slovy se Pepík rozloučil s kamarády, se kterými si hrál na prase. Už mu nebylo tak do smíchu a nostalgicky vzpomínal, jak bylo bahínko jemné. Nebylo mu jasné, v čem perou šmoulové, když jsou stále zářivě bílí, ale bylo mu absolutně jasné, že maminka tuto techniku praní asi nezná, a zná-li, neovládá. „Kdybychom tak žili v čokoládovém městě, všichni by byli hnědí a maminka by nic nepoznala.“ Pepík přemýšlel, jak mohl, ale nic nevymyslel. Jediné, na co přišel, byl fakt, že už chodí do čtvrté třídy a stále neví, jak to udělat, aby bílá bílá byla. Jistotu měl v tom, že jeho zadek bude krvavě rudý a otcův opasek nalezne uplatnění. Takové vědomí však nikoho nepotěší a Pepík pomalu a jistě mířil k domovu. Otevřel branku a ruce se mu chvěly jako sedmisetwattový mixér, o kterém Kurt říká, že je nejlepší, poté vstoupil do domu a tiše se zul. Kolem bylo ticho, a tak rychle zmizel v pokojíku, vysvlékl se a šaty hodil pod postel. Potom v čistém sešel do pokoje a pustil televizi. Jakási paní se tam vybourala, ale ten doktor ji zachránil, protože byl nejlepší a měl hromadu diplomů, které hustě kryly bílou stěnu jeho kanceláře. Doktor zachraňoval, a když řezal něco v břiše té paní, přihlásila se o slovo reklama. Jedna paní říkala té druhé, že se cítí skvěle, a libovala si, jaké to má krásné dny. „Doufám, že i maminka má své dny,“ vzdychl Pepík. Potom nějaký pán s úsměvem a dívkou kolem krku prohlásil, že se dvacet čtyři hodin nepotí, že je to super, a Pepík myslel chvíli i na tatínka. Reklama skončila a skvělý doktor dořezal, zachránil a nechtěl milion dolarů. Najednou zazvonil zvonek u dveří a Pepíkovi ztuhla krev v žilách. Teď to přijde a ani Čáryfuk s tím nic neudělá. Přišoural se ke dveřím a tuše blízkou smrt zmáčkl kliku.
„Chudáčku malinkej, rodiče se ti vybourali, jsou v nemocnici a vypadaj zle, ty náš chudáčku, taková rána,“ vychrlila na Pepíka zdrcující informaci sousedka.
„Opravdu?“ řekl Pepík a zabouchl dveře, hned nato vyskočil radostí a šel si pustit počasí. Trest daleko a rodiče bude určitě operovat doktor s hromadou diplomů.