Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Kalná krev - příjezd

25. 02. 2005
0
0
870
Autor
Wizard

Je to takový úvod...možná trochu nudný...

Kdysi nebylo nic. Jen Temnota. Nebylo teplo ani zima, vítr, hlad, pocity, světlo ani tma. Tehdy Praotec (pro šťouravé feministky pramáti), kterého nelze chápat jako boha, ale jakousi vesmírnou sílu stvořil první kousíčky hmoty. Postupem času se začaly tvořit planety, na kterých vznikaly různé formy života. A jedna z nich byla svým způsobem ta naše. Přeskočme nyní pár set tisíc let, do doby, kdy na zemi už je stanoven určitý pořádek. První čtyři tvorové, kteří vznikli byly ženy, které byly jako první bytosti vybaveny schopností do určité míry měnit chod vesmíru. Jako další vznikly dva rody vládců. Prvním z nich byli Ásové a druzí Vánové. Rody žily ve shodě a míru a chtěly společně vládnout lidu. Dále vznikla zvířata. V lesích se zrodili elfové, v temných hvozdech pak jejich nepřímí příbuzní elfové temní a v podzemí trpaslíci. V jeskyních se začali klubat skřeti. Jako poslední vznikli lidé jako dva rody. První pocházel z hor a proto se mu říkalo Horalové, druhý se zdržoval kolem řek a odtud se nazývají říční lidé. Jenže ještě jedna rasa se vylíhla ze samotných živlů. Tou byli obři, kteří se dělili na Ledové, Skalní a Ohnivé.

 Přímo ve středu tohoto světa bylo město, které neneslo žádný název. Zde se scházely všechny rasy aby se spolu bavily, popíjely všelijaké nápoje a kouřili roztodivné dýmkové koření. Jenže potom přišlo zlo. Přišlo zároveň s první vraždou. Tenkrát skřet zabil elfku.. To vzbudilo vlnu násilí, která zaplavila celé město a postupně i celý svět. Jediná stvoření, které zlo nezasáhlo byli vládci, mágové, horalové a elfové. Přišel čas, aby se spojili. Vládci vyslali své mágy na cestu zemí, aby přivedli dva zástupce z Horalů, dva z Elfů, dva z Temných Elfů a vzali s sebou každého, kdo není zlem zachvácen. Trvalo několik měsíců než se vrátili. Přivedli zástupce a dalších asi sto lidí, které předali nižším mágům, aby je ubytovali a dali jim najíst. Většina z nich tak poprvé spatřila Asgard, obrovské sídlo vládců.

            Šest  požadovaných zástupců předstoupilo před Radu Nejvyšších. První předstoupil vysoký a svalnatý Barbar oblečený v bílé košili, přepásané širokým opaskem, za kterým měl zastrčený dlouhý lovecký nůž. Na nohou měl široké hnědé kalhoty a vysoké boty. Udělal krok vpřed, opřel si ruce o svou obouruční sekyru a počal mluvit: „Zdravím Vás, Vládcové Země. Mé jméno zní Herald. Jsem hraničářem a dobrým stopařem,“ odněkud se náhle vynořil pes a sedl si k jeho nohám. „ A toto je můj bratr,“ ukázal na muže vedle sebe oděného v kůži s mečem za pasem a štítem na zádech, „Sigurd, je skvělý šermíř a jezdec.“ Jako další předstoupili oba Temní Elfové. Jejich kůže byla černá, vlasy naopak bílé. Na zádech měli lehké dlouhé meče se čtvercovou záštitou. Oděni byli do černých, volných oděvů a nízkých bot z tlusté kůže. „Já jsem Ulfarus a toto je můj dávný přítel a věrný druh Februs. Přišli jsme nabídnout své služby a schopnosti.“ Poslední se představovali dva Lesní Elfové, lépe řečeno elf a elfka. Oba byli oděni v přilnavé, zeleno-hnědé košile s přezkami a hnědých kalhotách. Obuti byli do lehkých, špičatých bot. Na levém rameni jim visely šavle a na pravém luky.

            Nejvýše postavený z vládců, Wothan chtěl právě promluvit, když se za těžkými dubovými dveřmi začal ozývat hluk. Dveře se prudce otevřely a dovnitř vtrhl trpaslík. „Zapomněli jste na jeden národ, který je mimo tohle dění,“ rozkřičel se trpaslík v jemné kroužkové zbroji, „a tím jsou kovmistři z podzemí. A na důkaz, že se tohle dotýká i nás mě vyslali, abych Vám pomohl.“ Vytáhl svou sekyru a natáhl ji směrem k ostatním se slovy: „tak tady mě máte. Jsem Dwiling a toto je má sekera, Spalovač.“ Sotva to dořekl, na sekyře začaly plát runové nápisy a  ostří. Uklonil se a válečníci a vládci jeho pozdrav opětovali. Všichni pak usedli k obrovskému, dřevěnému stolu, který byl plný jídla, vína a medoviny. I zde bylo poznat, kdo odkud pochází. Barbaři jedli hodně a dělali při tom binec, Lesní Elfové jedli málo a ležérně, trpaslík se nacpal  do sytosti, opil se a začal obdivovat nádobí z drahých kovů. A Temní Elfové? Ti nejedli vůbec
StvN
27. 02. 2005
Dát tip
Dost hroznej sloh. Víc čti.

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru