dost ?

aby toho nebylo dost

když  zápasíš sám se sebou

plápolajíc

převrhnout

vše

co hoří

tak nějak převálcovaná

obrácená na špatnou víru

ocitla jsem se ve spodním výru

událostí dne

předbehly myšlenky

o stokrát

nejmíň

po druhý jsem zakopla

a říkám si je to naposled

co moje oči uzírají světlo tmy

rozpačitý záblesk

co ti říká já jsem život

se mnou pereš

o mně

sníš a prožíváš zapomenuté světlo

prožíváš teprve to co by jsi si přál

tajně potmě

rozsvícená jenom touha

po tom co říkáš že

nemůžeš

 

 

 

---