Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se......!......!......!
04. 03. 2005
5
0
3074
Autor
Nestoudnost
Půlnoční nebe, zve mě k hostině a měsíc v úplňku, v podobě lebky,
upřeně zírá tmavými krátery na mou nebohou duši.
Jsem temným pánem v zasněžené lesní krajině, kde mráz leze za nehty,
ale v mé říši je to přesně tak, jak chci já.
Bílý poprašek na černé postavě září, jsem skrytý v lese, unaven vládou,
hlídán smečkou silných vlků, uléhám na prochladlou zem…
…nechť příroda chrání pány temnot…!!!
upřeně zírá tmavými krátery na mou nebohou duši.
Jsem temným pánem v zasněžené lesní krajině, kde mráz leze za nehty,
ale v mé říši je to přesně tak, jak chci já.
Bílý poprašek na černé postavě září, jsem skrytý v lese, unaven vládou,
hlídán smečkou silných vlků, uléhám na prochladlou zem…
…nechť příroda chrání pány temnot…!!!
Katalyzátor_Chaosu
26. 03. 2005
že i ta ledová pláň a krutost přírody je hostinější, než svět, ve kterém žiju teď...
to zní hrozně... ale nemyslím, že by to tak bylo vždycky napořád... a navíc, poutníků, které po cestě potkáš, je dost... a s nimi je i ta ledová pláň hostinější :-)
ale ta báseň si podle mě tipa zaslouží, hlavně za tu poslední větu