Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozloučení
07. 03. 2005
5
0
1097
Autor
CursedOne
Stopy v písku,
táhnou se do nedohledna,
moje cesta v tobě,
je snad víc než jen věta jedna,
ve tvém životě.
I když nemám ti co říct,
tak bloudím dál ve tvém srdci,
hledám místo,
kde složím své břímě,
a zapomenu,
co jsem kdy byl.
Snad jsem jen nevítaný host,
co zbloudil a cestu ven nenašel.
Snad řekneš jednou A DOST,
bylo toho snění,
toho omylu,
a přijde zapomnění.
A jako stopy pískem zaváté,
bude i ta chvíle kdy byli jsme jeden,
ztracená v našich srdcích.
A já řeknu si,
snad posté, snad popáté,
musím jít........
Don't speak,
I know what you're thinkin',
and I don't need your reasons,
don't tell me cause it hurts.
-( No Doubt )
Nemíš být tak vztahovačná (ode mě to fakt sedí),
klidně mi můžeš něco zkritizovat, já to beru, de facto jsi byla 1. co mi napsal něco negativního- ne že bych se v tom vyžíval, ale aspoň vim, že to má mouchy (spíš masařky) tak klidně čti dál- snad jinej můj paskvil se ti bude líbit.......
Ok,
tak já se ti zpovídám,
a i když nestojím o tvý slova, kritiku,
uznávám, že jsem zhřešil,
ale co dělat, když chvíle,
kdy víš co říct, je hned ta tam,
chvíli jen zůstane, a pak,
jak stopa na poušti,
zmizí....
No tak řekni mi jak,
pokračovat dál,
tahat z paty, ze srdce?
či snad navždy mlčet mám?:-))
(btw. tak TOHLE je fakt tahaný z paty).
Dík za kritiku, fakt ses trefila