Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePříruční encyklopedický slovník pro mimozemšťany (A-D)
Autor
Nonno
Vážený návštěvníku.
Pokud se dostaneš na planetu Zemi, ať již shodou náhod a nebo ze zvědavosti, zajisté Ti neunikne fakt, že na zemi žijí lidé. Tvá radost, že nacházíš inteligentní tvory možná bude veliká, o to větší zřejmě bude Tvé zklamání, až zjistíš, že s tou inteligencí to není až tak slavné a že se jedná o tvory kruté, agresivní a egoistické. Jsou to však tvorové, kteří jsou někdy ochotni k velkým obětem, tvorové, které dokáže nadchnout umění a kteří jsou ve vypjatých situacích schopni nevídané solidarity (viz také člověk). Pokud by jsi chtěl nenápadně sledovat jejich nesmyslný způsob života, tento slovník Ti možná pomůže k základní orientaci v jejich absurdním světě.
Varování: V žádném případě se nenech odhalit, jako návštěvník odjinud! S největší pravděpodobností by se Tě pokusili zabít a pitvat.
***
alkohol – Lidmi zřejmě nejpoužívanější návyková látka (droga). Určité množství této látky obsahuje mnoho nejrůznějších (alkoholických) nápojů. Alkohol má na různé jedince odlišné účinky a rovněž práh vnímavosti je rozdílný. Zatímco někdo vydrží značné dávky bez znatelných účinků, jinému člověku stačí poměrně malá dávka. Požití alkoholu má všeobecně za následek snížení vnímavosti, soustředěnosti, koordinace pohybů, rychlosti reakcí a ostrosti vidění. Naopak se zvyšuje snášenlivost, pravdomluvnost a zlepšuje se nálada. Alkohol má zajímavé vedlejší účinky. Někteří jedinci pod jeho vlivem nabývají přesvědčení, že umí zpívat, ačkoliv to není pravda, z nemluvných samotářů se stávají řeční společníci a z upjatých náfuků roztomilí rošťáci. Vliv alkoholu na lidské zdraví je při umírněném užívání spíš pozitivní (zde velmi záleží na druhu a kvalitě nápoje). Při nadměrném užívání však hrozí těžko překonatelný návyk, poškození zdraví.a psychické problémy.
amatér – Člověk vykonávající určitou činnost (práci) ze záliby, nebo prostě proto, že to umí, není to však jeho povolání. Výraz „amatér“ má mnohdy poněkud hanlivý význam, pravdou však je, že amatéři jsou nejednou v některých činnostech lepší, nežli profesionálové a to zejména proto, že pracují s nadšením a bez pocitu všednosti.
armáda – Viz válka. Pozn.: Armáda se zcela vynímečně používá i k jiným (mírovým) činnostem.
ateista (bezvěrec) – Člověk nevyznávající žádné náboženství (Bůh nestvořil člověka ale člověk Boha).
automobil – Nejnebezpečnější, nejškodlivější, nejnespolehlivější a nejpoužívanější stroj na dopravu, používaný v technicky vyspělejších oblastech Země (Jeho nespolehlivost spočívá v tom, že je většinou řízen lidmi, nemajícími k této činnosti sebemenší vlohy). Jedná se v podstatě o jakousi plechovou krabici na kolech se sedadly uvnitř. Jeho součástí je primitivní spalovací motor, který produkuje hluk, znečišťující plyny a částečně i výkon, který automobil pohání. Existují i automobily poháněné jinými způsoby, nejsou však tak škodlivé a proto se používají jen velmi zřídka. Automobily jsou různě veliké a počet sedadel se liší. Pokud je sedadel více, nazývá se tento stroj autobus. Některé automobily nemají sedadla pro pasažéry a používají se na přepravu různých nákladů. Přestože se jedná o stroj, lidé k němu mají mnohdy až kultovní vztah. Podle automobilu lze identifikovat, k jaké sociální a společenské vrstvě jeho majitel patří.
astronautika – Z povrchu planety se za mohutného hřmění odlepí monstrum plné toxického paliva (raketa), při čemž vyrábí mocná oblaka neméně toxického dýmu. Při troše štěstí se dostane na oběžnou dráhu okolo planety (pořád té samé). Po skončení mise se pak zpátky vrátí pouze návratový modul, ve formě malé kabinky a nebo letadélka nazývaného raketoplán (většinou v celku). Tomuto počínání lidé říkají astronautika. Lidé cestující v těchto strojích se nazývají astronauti (kosmonauti). Čas od času se lidem podaří vyslat i nějaký přístroj k některé ze sousedních planet, kde nějakou dobu občas i funguje.
bicykl (velocipéd, kolo) – Dopravní prostředek. Jedná se o velmi jednoduchý stroj, který člověk pohání svou vlastní silou. Z kopce je to nejlepší způsob dopravy, do koce je tomu naopak. V některých oblastech je to velmi rozšířený způsob dopravy.
blázen – Psychicky nemocný člověk (víc než ostatní).
boháč – Člověk mající hodně peněz (mezi ostatními lidmi poměrně neoblíbený druh).
bohatství – Když je něčeho hodně, říká se tomu bohatství (mnozí lidé si to vztahují pouze k penězům, moudřejší jedinci si to vztahují i k jiným hodnotám).
budova (stavba, dům, objekt) – Lidé kdysi obývali různé jeskyně, případně jiné úkryty přírodního rázu. Postupem času jim tyto příbytky přestaly vyhovovat a začali si stavět obydlí sami. Lidé na stavbu budov používají nejrůznější materiály a technologie. Většina budov slouží jako obydlí (domov), hodně jich však je také používáno k přechodnému ubytování (hotel, ubytovna), výrobě (továrna), obchodu, psychickému deptání obyvatelstva (úřady, instituce) a mnoha dalším účelům. Těmto účelům je většinou přizpůsobena i celková velikost objektu (u obytných budov velmi záleží, zda je obývá boháč, či chudák).
Bůh – Vyšší moc, někdo, kdo údajně všechno stvořil (nebo se to na něj alespoň svádí). Jeho existenci někteří lidé považují za nezpochybnitelnou, jiní zastávají zcela opačný názor (ateista). Bývá různě nazýván a uctíván různými způsoby. Podle těchto odlišností se jeho uctívači (věřící) dělí na církve. Vztahy mezi těmito skupinami bývají značně napjaté a mnohokrát přerostly v konflikty značného rozsahu (náboženské války). Některé národy uctívají i více bohů. Lidé uctívající Boha jsou označováni jako věřící. Aby věděli, čemu mají věřit, mají v čele člověka, který se nazývá kněz (farář, duchovní) a ten jim to vysvětlí. Zpravidla se scházejí v budově nazývané kostel, chrám, svatyně, modlitebna, synagoga atp.
celebrita (V.I.P.) – Společensky známý a důležitý člověk (v drtivé většině víc známý, než důležitý). Občas se sejdou celebrity na nějakém večírku, aby předvedly nějaké šokujícím způsobem nevkusné a drahé oblečení. Na těchto akcích pojídají kaviár (rybí zárodky) a pijí drahé nápoje. Celebrity mají pro společnost význam v tom, že se ostatní lidé ¨baví jejich neuspořádaným soukromým životem, různými výstřelky a aférami.
časové jednotky – Lidé používají pro měření času různé jednotky (míry). Běžnými měřítky času jsou:
- rok – Jedná se o dobu oběhu planety Země okolo hvězdy Slunce. Je to trochu záhada. Země obíhá okolo Slunce po eliptické dráze a elipsa (jak je všude ve vesmíru známo) nemá začátek, ani konec. Lidé však naprosto přesně vědí, kdy jeden rok končí a druhý začíná (tuto událost pak nadšeně oslavují). Některé národy však v tom mají trochu maglajz (zmatek) a slaví jindy.
- měsíc – Doba, která se řídí podle fází Měsíce. Rok se tak dělí na dvanáct měsíců.
- den – Dnem nazývají lidé dobu, za kterou se planeta Země otočí kolem své osy. Den začíná a končí v noci (což je poněkud zvláštní). Sedm dnů pak dává další časovou jednotku – týden. Každý ze sedmi dnů v týdnu má své jméno (lidé z nějakého důvodu mají nejraději sobotu a neděli).
- hodina – Den se dělí na dvacet čtyři dílků – hodin. Hodina je lidmi asi nejpoužívanější časová jednotka. Proto se také lidské přístroje na měření času nazývají hodiny a hodinky. hodina se pak dále dělí na šedesát minut a každá minuta na šedesát vteřin.
člověk – Tvor obývající planetu Země. Ve vesmíru pravděpodobně poměrně vzácný druh, se silnými destruktivními a agresivními sklony. Systematicky ničí sebe i své okolí a bude v této činnosti nejspíše pokračovat, dokud nezničí sám sebe (v lepším případě). Na způsob vzniku lidského druhu panují různé názory. Mohl snad vzniknout přirozeným vývojem (těžko uvěřitelné), genetickým inženýrstvím nějaké jiné vesmírné rasy (nepovedený pokus?), z rozhodnutí vyšší moci (pokud je Bůh, je cynik?) a nebo mutací po výbuchu supernovy (z čeho?). Některé hypotézy říkají, že člověk vznikl neuvěřitelnou náhodou, neuvěřitelné však jsou spíš následky této náhody. Člověk je naprosto nevyzpytatelné stvoření a proto není vhodné navazovat s ním kontakt pokud to není nezbytné. Vždy je nutné zachovat maximální opatrnost!
dálnice – Široká silnice, navržená tak, aby umožňovala, vyšší rychlost, objem a bezpečnost provozu. Tyto výhody však nejsou v praxi příliš znatelné (mnohdy je tomu naopak).
daň – Z takřka každého příjmu i platby, musí člověk odevzdat určitou část státu (bez ohledu nato, zda chce, či nikoliv). Občan si tak vlastně platí fungování státu a jeho institucí. Platí tedy i práci politiků, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců a ti by měli teoreticky pracovat v jeho prospěch. Skutečnost však bývá poněkud odlišná. Politiky jeho názory zajímají pouze před volbami, policie ho neochrání, vojáci bojují někde jinde, za někoho jiného a úředníci se spíš snaží vládnout, nežli sloužit. Pokud chce občan mít tyto služby zabezpečeny, musí si je zařídit a platit sám, takže vlastně platí dvakrát. Tato možnost je však dostupná pouze pro boháče.
dar – Dar je něco, co věnuje jeden člověk druhému. Hlavním účelem daru je způsobit obdarovanému radost (pocit štěstí). Někomu udělá radost jakýkoliv dar a někomu žádný. Paradoxně tedy neurčuje hodnotu daru dárce, ale obdarovaný.
dělník – Dělníci jsou zřejmě nejpočetnější skupinou z pracujících lidí (viz. práce). Určitým paradoxem je, že ač vytvářejí největší hodnoty, patří mezi pracujícími zpravidla k nejchudším.
demokracie – Teoreticky vláda lidí. V praxi zatím neuskutečněná myšlenka, narážející na morální nevyzrálost lidské rasy (myšlena skutečná demokracie). Určitou modifikací je tzv. parlamentní demokracie. Ani tato myšlenka nebyla zcela realizována, narážejíc na podstatu politiky a charakter politiků. Přesto však mnoho národů považuje své pojetí demokracie za jediné správné a snaží se je vnutit ostatním (mnohdy i násilím).
demonstrace – Pokud jsou lidé nespokojeni se svými politiky, vyjdou do ulic a dávají hromadně najevo svůj názor. Politici tato shromáždění (demonstrace) většinou ignorují, slíbí změny anebo vyšlou policisty, aby nespokojence přemluvili k změně názoru. Zcela výjimečně se sejde i demonstrace na podporu některého politika (jejíž účastníci toho pak většinou litují).
diktátor – Za diktátora může být považován každý jedinec, který vládne lidem, aniž k tomu byl zvolen. Lidské dějiny jsou takovýchto vládců plné. Za diktátory tedy mohou být považováni i vládci, kteří v dřívějších historických etapách panovali (králové, císaři). I v současné době v některých zemích vládnou diktátoři. Ekonomicky a vojensky silné („demokratické“) země, které určují ráz mezinárodní politiky zaujímají k diktátorům postoje závislé na svých ekonomických, politických a vojenských zájmech. Pokud je diktátor ochoten jejich zájmy podporovat, je označován za hlavu spřáteleného státu. Pokud zaujímá opačný postoj, je zpravidla prohlášen za tyrana a odstraněn násilnou cestou. Historie zná i „osvícené“ diktátory. Pokud se jedná o tento případ, je to nejlepší způsob vlády. Někdy bývá za diktátora označován i jedinec, který jím ve skutečnosti nebyl. (Například vládce Hitler ovládl velkou zemi, vyvolal největší válku dějin lidstva a zavinil smrt obrovského množství lidí. Byl však zvolen v legálních a demokratických volbách a jeho činy byly podporovány v jeho zemi platnými zákony.)
dítě – Je to mládě člověka. Člověk je po narození zcela bezbranný a je odkázán na péči dospělých jedinců. Starají se o něho zpravidla jeho biologičtí rodiče, za pomoci dalších jedinců z blízkého okolí. V ranném věku je člověk roztomilé a zábavné stvoření, tyto vlastnosti se postupem času nenávratně ztrácejí a jsou nahrazovány rysy zcela opačnými. Tento proces vrcholí obdobím, které se nazývá puberta. Je to velmi náročné stadium, zejména pro jeho okolí. Lidský jedinec je zmítán rozporuplnými pocity, je náladový, agresivní a jeho ego svou velikostí soupeří se sexuálními pudy. Pokud toto období ve zdraví přežije, přestává být dítětem a stává se dospělým. V dětském věku je člověk velmi učenlivý, dokáže vstřebat značné množství informací a osvojuje si různé dovednosti. Je zajímavé, že čím méně jsou informace a dovednosti pro lidské mládě vhodné a potřebné, tím snáze jich nabývá. Kupodivu je tato tendence podporována i zařízením nazývaným škola. Dospělí jedinci se snaží své mládě usměrňovat a pečovat o jeho vývoj. Tomuto procesu se říká výchova a je to zpravidla činnost velmi náročná, s minimálními výsledky. Zvláštním rysem člověka je, že čím snáze by mohl dítě uživit, tím menší je jeho touha ho mít.
divadlo – Budova, případně velká místnost, ve které se dělá umění (anebo by alespoň mělo). Umělci (herci) předvádějí divákům různé výjevy ze života lidí. Návštěvníci divadla se dělí do několika skupin, podle důvodů návštěvy. Někdo chodí do divadla, protože je kulturní, jiný proto, že chce, aby si to ostatní mysleli. Muž jde do divadla aby předvedl svou novou ženu, žena, aby předvedla své nové šaty. Důvodů návštěvy je tedy mnoho a jsou různé.
dívka – Mladá žena
domov – Místo, kde člověk žije (bydlí) a má k němu vztah, zpravidla se jedná o obydlí, případně o obec ve které tato stavba nachází. V širším rozsahu lze za domov považovat i oblast, zemi (státní útvar = vlast) a nebo jiné teritorium.
doprava (cestování) – Lidé neustále někam cestují. Používají k tomu různé způsoby, podle svých možností. Nižší vrstvy používají chůzi, kolo, malý automobil. Střední vrstvy pak nejčastěji střední až velký automobil, vyšší vrstvy velký automobil a malé letadlo a nakonec nejvyšší vrstvy největší automobil anebo střední letadlo. Dále pak existuje hromadná doprava jako například různé stroje jezdící po kovových kolejích (tramvaj, vlak metro...), velké automobily pro velký počet lidí, velká letadla, lodě atp.
dovolená – Když se člověk cítí unavený výkonem své práce, sedne si do automobilu a kodrcá se vněm přes půl kontinentu k moři. Tam riskuje několik dní rakovinu kůže, opalujíc se na slunci a další zdravotní problémy vyvolávané stravou na kterou není zvyklý, koupáním v moři plném řas a žahavých medúz atp. Když to ve zdraví přežije, lopotí se zase domů, aby zcela vyčerpán nastoupil do práce, kde si konečně odpočine. Jsou však i jedinci, kteří si dokáží o dovolené i skutečně odpočinout.
droga – Látka ovlivňující lidskou psychiku a vnímání. Drogy jsou rozdělovány na drogy měkké a tvrdé. Měkké drogy jsou ve většině kultur do určité míry tolerovány, pokud jsou užívány umírněně. Jsou to většinou drogy, které nemají na lidské zdraví vyloženě negativní vliv a nebo jsou dokonce při umírněném užívání považovány spíš za prospěšné. Například u drogy alkohol jsou nevelké dávky považovány spíš za zdravé, rovněž tak u kofeinu. Droga nazývaná nikotin rovněž není škodlivá, velkým problémem je však skutečnost, že se většinou užívá inhalací kouře, který obsahuje mnoho vedlejších zplodin, vesměs zdraví velmi škodlivých (Viz také alkohol a nikotin.). Tvrdé drogy jsou mnohem nebezpečnější a jejich užívání a především výroba, či distribuce je ve většině zemí zakázána. Jsou to drogy, které mají na lidské zdraví silně negativní vliv a narkoman (narkoman = člověk užívající tvrdou drogu) se zpravidla nedožívá vysokého věku. Mají rovněž podstatný vliv na lidskou psychiku, mění jeho životní hodnoty, sociální i společenské vazby a člověk pak končí ve vězení, protože začne být nebezpečný svému okolí. Krátce řečeno: Drogy (tvrdé) dělají z člověka blbečka a z blbečka nebezpečného blbce. Některé drogy mají i léčivé vlastnosti, bývá však sporné, zda jejich léčivost převyšuje jejich nebezpečnost. Drogy jsou návykové látky, jejich uživatel se stává závislým na jejich užívání.
důchodce – Lidský jedinec, který je stár a už nemůže pracovat. Aby mohl ještě v neproduktivním věku existovat, stát mu vrací zlomek peněz, které mu v produktivním věku vzal. Této dávce se říká důchod. Věk ve kterém se člověk stává důchodcem stanovují politici pomocí zákonů. Tento věk se postupně zvyšuje a doba pobírání důchodu se tak zkracuje. Ušetří se tím peníze, které je pak možno použít na jiné, užitečnější věci (třeba platy politiků).