Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ještě ne

20. 03. 2005
1
2
2859
Autor
Incognito

Tuhle básničku jsem složila v den, kdy jsem odmaturovala...trochu posmutnělá tím, že to končí...a tak jsem si jen tak zaveršovala ;-)

Tak a už to končí,
těžko se mi loučí.
Bylo to tak krásný,
měli jsme to jasný...
Ale co teď dál?
To aby se člověk bál!

Je konec, té jistotě,
živote, ptáme se tě,
proč musíme se rozejít
a ze střední odejít?

Chcem ještě v lavicích sedět
a raději nevědět,
že nás osud rozmetá...
kam? Třeba někam do světa...



2 názory

pěkné to jest a myslím si, že na to se ptá každý student na střední škole...takže opravdu dobře vystiženo....

hm, mne bolo tiež smutno...najmä za niektorými, s ktorými si fakt rozumiem...našťastie ešte aj teraz;) a aj nás rozmetalo...a jasom v Olomouci na škole sama;)

Papaya
20. 05. 2005
Dát tip
13

Incognito
20. 05. 2005
Dát tip
13? Nevím nevím, jako že by to mělo být bez 14. řádku?? ;-)

Papaya
20. 05. 2005
Dát tip
na druhé počtení soudím tak 15

inlajn
20. 03. 2005
Dát tip
jo, žádná jistota....ta prostě nejni, myslim, s tim se smiř....

Incognito
20. 03. 2005
Dát tip
dobrý, já už se s tim smířila... psala jsem to před třema rokama ;-)

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru